Politici a novináři se uměli vždy vylhat

logoDo  loňského roku se  zdálo, že   naši  zemi  žádná  krize nepotkala, že  to je jen  nějaký prostoduchý úlet, který potkal kde koho, jen ne nás.

Politici, až na některé, kteří tomuto  režimu nikdy  moc nedůvěřovali či spíše v něj důvěru žádnou nemají poukazovali na  zjevné hrubé chyby v ekonomice a  hospodářství, žel nebylo to nic platné. Naopak se nám vyrojily  zástupy  všeznalých analytiků a  poklonkářů tohoto režimu, jenž  má  velkou podporu  masmédii, to již  nehovořím  o  tom, co  se dá   přečíst denně z pér těchto redakčních poklonkářů, kteří vždy dovedli  zklidnit situaci v daném momentě, ale  čas  vždy   hrál  v neprospěch  občanů tohoto státu.

Pravicoví  politici, jenž  se  s ČSSD vždy  uměli o koryta solidárně podělit i když to před  volbami vypadalo mnohdy  docela jinak, ono každá lež  je dobře  platná, v tom  případě to byly  hlasy  voličů, dopomohly k tomu, že  stát  byl  za  dvacet  let  důkladně rozprodán, vytunelován a  rozkraden, ale  politici se  tváří, jako  by se nic  nestalo. Těch  pár  kousků z bylé ekonomické podstaty  státu již  není schopno naplnit státní kasu a to občané tohoto státu již přišli pomalu o všechny  životní, sociální, pracovní a  žel i  zdravotní jistoty, které byly právě tou svobodou o které je tady  pořád  v různých podobách řeč.

Nevím,  jak svobodný se může cítit občan, který o tyto všechny vymoženosti minulosti přišel a v perspektivách má již dopředu dáno, že jej nikdo v letech po  padesátce nezaměstná a že důchod má v nedohlednu. Přitom je třeba na rovinu říci, že  se to začíná  týkat dnes i daleko mladších ročníků.

 Nevím, jak svobodný  se  může  cítit  občan, který  sice skončil vysokoškolská studia, které  z velké  částí  zaplatil  stát, tedy potažmo my všichni, a tito lidé pak plní  fronty ne na  banány, či  toaletní papír, ale  na  práci, tedy tu  práci,  která každému z nás  dává onen pocit jistoty a svobody  či svobodomyslnosti. A  je docela  jedno, zdali se tento člověk studiem dostal na vyšší vědomostní příčku či dokonce zná několik cizích  jazyků, i takovéhoto člověka  mnohdy pověstná lopata nemine.

 Stát  umožňuje z daní občanů vzdělanost, ale  někdo jiný z něj má  užitek, stačí se podívat, kolik  lidí z různými  tituly  dnes pracuje v zahraničí, kde  tuto pracovní sílu a  plátce daně  získali zcela  zdarma. Nevím  jak svobodný se může v této  zemí cítit  člověk, který  po letech  studia nemá  žádnou perspektivu zaměstnání, natož založení rodiny, zajištění si  bydlení či prostého  živobytí. To  se  ještě  politici dohaduji, zdali platit  školné či studia a  těm  méně solventním rodinám by doporučili  si vzít   případné  půjčky, které  by   studia  chtivý občan po ukončení  studia splácel, ptám se tedy z čeho? To bude  asi  ten  úměrný přístup  ke vzdělání pro každého  občana, jenže  u každého za  jiných podmínek a  tak brachu,  rodiče  za  dvacet let  nenakradli a nejsou za vodou, nemáš  možnost zaměstnání v rodinné  firmě,  nemáš  tlačenku, nemáš hodného strýčka, nemůžeš na  úplatek, abys si mohl  koupit pracovní místo, tak o práci zapomeň, tak to je ta  perspektiva  dneška.

Takto  bych  mohl  pokračovat do nekonečna, žel, máme dnes  již  přes  milion  nezaměstnaných  ono tužka a papír  snese  vše, dnes jsou schopní   přiznat  9,2 % nezaměstnaných, jenže  pravda je někde jinde, dalších  půl milionů občanů  již není  v žádné kartotéce pracovního úřadu, ty  již  nezachytila žádná  děravá  sociální sít. Kdo mohl, ten odešel do předčasného důchodu, to  byl také jeden s fíglů, jak  řešit danou situaci, pak se nedivme, že  na  důchody  již  peníze nejsou, i když  před pár léty  z konta „ důchody “ se snadno  plnilo díry  ve státní  kase.

Co bylo, bylo zcela beztrestně rozkradeno, mnozí dnes  ještě na tom zbytku profitují, na řadu přišel  již tak  odíraný občan a jeho peněženka. Do  vínku dostal  neustálé  zdražování všeho, co k životu potřebuje, jen ministerstvo a  panové ministři financí minulých, ale i současné vlády má  jiné  kupecké počty a  tak již  mnohokrát  okradeným důchodcům letos nedali ani korunu i když  důchody  v této zemí  jsou v rovině pouhého přežívání. Podobně  jsou na tom rodiny s dětmi, samoživitelky či  dokonce i samoživitelé. Více jak 20%  občanů  dnes  žije  pod hranici životní úrovně, tedy jinými  slovy  třou  bídu. Tady již nejde o obrovskou zadluženost, kterou  způsobili  politici všech  vládnoucích  stran za  dvacet let od politického, ale  hlavně  ekonomického a  hospodářského  převratu, dnes  jde  již i o  holou  existenci občanů této země, kteří  díky účelově  řízenému  rozkrádání a l
 ichvě, na  které ve  velké míře  participuje  i tento stát se dostávají  čím  dál, tím více do  složitých životních situací, které  prostě nejsou schopni zvládat.

Budoucnost, nejistá, nezaměstnanost  bude  nadále stoupat, až  zde  nezůstane  kámen na  kameni, snad pak jim již  komunisté tolik  vadit  nebudou, dokonce se  může stát, že je nechají  i  vládnout, když už  nebude co rozprodat a  rozkrást a  s občanu  se stanou  žebráci. Na  stranu druhou,  je to věcí i občanské společnosti, koho preferuje ve  volbách a které politické straně  dává  svůj  hlas. Možná počítají  s tím, že  zase tady jednou budeme  smazávat  dluhy  státu a   znovurestaurovat   zemí, aby  za  dalších  několik  desítek  let  měli  Ti další opět  možnost   tuto zemi rozkrást. Že by i zde také  fungovalo  perpetum  mobile

                                                                               Granma

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *