STŘÍLENÍ DO PRACUJÍCÍCH ZA PRVNÍ REPUBLIKY

logoMasarykova a Benešova první republika je dodnes mládeži ve školách představována jako oáza prosperity, demokracie a nebývalého rozkvětu lidských práv a průmyslu. Jenže i Československo od Krušných hor až po Podkarpatskou Rus postihla krize, chudoba obrovského množství dělníků a zemědělců a s tím spojené výbuchy nespokojenosti a stávkové hnuti. Buržoazii hlavně na počátku republiky teklo pěkně do bot, hrozila světová socialistická revoluce, která svůj ohlas našla i ve Slovenské republice rad. Sílila komunistická strana, aktivní byla i sociální demokracie, došlo ke dvěma anarchistickým atentátům. Odpověď vládnoucích tříd byla brutální…

1. února 1919 bylo při generální stávce dělnictva v Bratislavě zastřeleno ozbrojenými legionáři 7 demonstrantů

25. března 1920 byli při stávce zemědělských a lesních dělníků v Rumanově na Slovensku zastřeleni dva dělníci

18. července 1920 byl při mzdových demonstracích v Hlohovci četníky zastřelen dělník Jan Kulda a více než 10 demonstrantů bylo těžce zraněno

18. prosince 1920 byli na protestní demonstraci ve Vráblech zastřeleni tři stávkující a jedno děcko a přes 20 stávkujících zraněno

21. února 1921 byli v Krompaších při demonstraci proti hladu a zásobovací krizi četníky zastřeleni 4 dělníci a 17 jich bylo zraněno

2. července 1921 byli při exekuci ve vesnici Ardenovo zastřeleni dva rolníci

12. října 1921 byl četníky v Topolčianech při zatýkání zavražděn jeden dělník. Byl zatýkán proto, že jeho dcera sbírala zbytky řepy na sklizeném poli

1. dubna 1922 stříleli v obci Hrušové četníci do stávkujících. 19 osob bylo zraněno

30. července 1922 uspořádala KSČ v Košicích slavnost skautů spojenou s táborem lidu. Při rozhánění průvodu zranila policie 12 dělníků

1. srpna 1922 stávkovali v Močenoku zemědělští dělníci z panství biskupa Kmeťka. Při rozhánění schůze stávkujících byl jeden dělník četníky zabit a jeden těžce zraněn

28. října 1923 provedli četníci v Dulové masakr malorolníků, kteří hájili právo na lesní pastviny, a zastřelili jednoho malozemědělce, 3 těžce a 30 lehce zranili

28. dubna 1924 byl v Zaričevu úkladně zavražděn okresní důvěrník KSČ

6. května 1924 byl v Turje agrárníky úkladně zavražděn důvěrník KS a místní starosta Ivan Stimák

30. května 1924 při násilné exekuci dobytka v Poljaně těžce zranili četníci 7 rolníků

3. srpna 1924 byli ve Svaljavě při protiválečné demonstraci policií zastřeleni tři rolníci

8. října 1924 byl při stávce textilních dělníků v Trenčíně zastřelen 1 dělník a 8 těžce zraněno

10. února 1925 byl v Praze po skončení protidrahotní demonstrace uspořádán demonstrační průvod přes Václavské náměstí. Proti demonstrujícím byla vyslána policie, která střílela a šest demonstrantů těžce a mnoho lehce zranila

31. května 1925 zabili četníci jednu dělnici při stávce cihlářů v Nerejově

11. června 1926 rozháněli v Praze četníci střelbou demonstraci dělníků proti zvýšení zemědělských cel a několik dělníků při tom zranili

2. května 1928 byla četníky při stávce zemědělských dělníků v Dolním Kereškýně zastřelena jedna žena a dvě další ženy a jeden hoch byli těžce zraněni

8. října 1928 byl v Boroňavě četníky v noci bezdůvodně uspořádán pogrom na rolníky. 34 muži a 4 ženy byli zbiti četníky a utrpěli vážná zranění

11. ledna 1930 střílelo četnictvo proti stávkujícím sklářům v Dolním Rychnově. 5 dělníků bylo těžce zraněno. Nad Falknovskem byl vyhlášen výjimečný stav

20. dubna 1930 uspořádal Komunistický svaz mládeže sraz mladých u Radotína. Při rozhánění průvodu střelbou četníci těžce zranili dvě děti a tři členky Komunistického svazu mládeže

4. února 1931 byli při hladovém pochodu nezaměstnaných do Duchcova zabiti 4 horníci a další 4 těžce zraněni

25. května 1931 byli při táboru lidu na ukončení vítězné stávky zemědělských dělníků v Košutech četníky postřeleni 4 zemědělští dělníci a mnoho dalších osob bylo zraněno

20. července 1931 byl při stávce na stavbě regulace řeky v Chustu zastřelen jeden dělník

25. listopadu 1931 bylo při hladovém pochodu nezaměstnaných do Frývaldova četníky zastřeleno 8 demonstrantů, mezi nimi 14leté děvče, které šlo náhodou po ulici, a přes 30 dělníků bylo těžce zraněno

18. února 1932 byl v Turje Pasice při protestu zemědělců proti odvážení zatčených zemědělských dělníků četníky zastřelen jeden zemědělec a několik jich bylo zraněno

18. února 1932 byl při stávce textiláků ve Strakonicích četníky poraněno 18 dělnic

31. března 1932 byl při stávce v Horní Suché na Těšínsku četníky zastřelen jeden horník, dva těžce a několik dalších lehce zraněno

13. dubna 1932 byli při táboru stávkujících v Mostě za velké mostecké stávky zastřeleni dva dělníci, pět těžce a 21 lehce zraněno

8. června 1932 byl při stávce za vyšší mzdy na trati Červená Skala-Margecany četníky zastřelen jeden dělník a další čtyři zraněni

8. června 1932 stříleli četníci v Holiči do nezaměstnaných, kteří žádali, aby byly rozšířeny práce na regulaci řeky Moravy a aby zde dostali práci. Několik dělníků bylo zraněno, jeden z nich těžce

9. června 1932 zastavili v Pohorelé dělníci vlak a žádali, aby jejich soudruzi, kteří byli zatčeni v Telgártu a nyní odváženi v poutech, byli propuštěni. Četnictvo znovu střílelo do dělníků a několik jich zranilo

15. července 1932 byl při exekuci v obci Sutor zastřelen jeden malorolník. Jeho syn, který chtěl otce ošetřit, byl těžce zraněn

21. září 1932 byl při exekuci v Nižní Apši zastřelen jeden malorolník a tři rolníci těžce zraněni

9. listopadu 1932 byl v rosicko-oslavanském revíru při stávce proti snižování mezd četníky zatčen jeden horník a zbit tak, že podlehl zranění

16. listopadu 1932 byli při exekuci v Polomce četníky zastřeleni dva zemědělci

11. února 1933 byl při demonstraci proti zastavení závodu v Horkách četníky zabit jeden dělník

2. března 1933 byl ve Volovci při protestu nezaměstnaných proti zatčení a zbití dělnické delegace četníky zastřelen jeden rolník a tři nezaměstnaní byli zraněni

7. června 1933 byli při protestní demonstraci dřevařských dělníků proti snižování mezd v Čierném Balogu četníky těžce zraněni tři dělníci

11. března 1935 bylo při stávce zemědělských dělníků proti snížení žebráckých mezd v rachovském okrese četníky těžce zraněno 5 a lehce zraněno 15 stávkujících

14. března 1935 stříleli četníci při provádění exekuce v Čertižné do demonstrujících a mnoho osob zranili. Přesný počet raněných nebyl zjištěn, protože se rolníci skryli před četnickými zvěrstvy do lesů

57 obětí Masarykova „demokratického“ Československa…

Jeden myslel na “STŘÍLENÍ DO PRACUJÍCÍCH ZA PRVNÍ REPUBLIKY

  • 29. 10. 2021 (22:29)
    Trvalý odkaz

    Byl to skutečně T.G.Masaryk co dal příkaz střílet do dělníků?

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *