Výročí Komunistické internacionály

logoPřed 91 lety, ve dnech 2.—6. března 1919 byla na ustavujícím sjezdu v Moskvě založena Komunistická internacionála (zkráceně Kominterna, KI, revoluční svazek komunistických a dělnických stran celého světa,

 který se postavil do čela celosvětového proletariátu proti kapitalismu a za vítězství  socialistické revoluce.  Za 24 let své existence se  Kominterna  významně zasloužila rozmach mezinárodního komunistického hnutí a podstatně urychlila proces organizačního formování a ideového růstu komunistických stran v jednotlivých zemích.

      K realizaci Leninovy myšlenky založit mezinárodní marxistickou organizaci vytvořilo vhodné podmínky jednak vítězství socialistické revoluce v Rusku a dále rozmach revoluční vlny v poválečném světě. 

      Už v lednu 1918 se v Petrohradě konala první mezinárodní porada zástupců komunistických stran a skupin, která se usnesla svolat konferenci levicových sil. O rok později, v lednu 1919, se sešla  pod Leninovým vedením druhá mezinárodní porada. Ta vypracovala výzvu k založení Nové 3. internacionály (2. internacionála vinou oportunistických vůdců zradila mezinárodní dělnické hnutí) a načrtla její program, cíle a taktiku.

      Ustavující kongres se konal ve dnech 2.- 6. března 1919 v Moskvě, sjezdovou práci řídil V.I.Lenin. Kongres schválil jako zásadní politickou platformu Leninovy teze o buržoazní demokracii a o diktatuře proletariátu, jimiž byl stanoven stěžejní úkol KI: boj za nastolení diktatury proletariátu. Kongres dále vydal Manifest Komunistické internacionály k proletářům celého světa, výzvu k dělníkům celého světa a několik dalších rezolucí.  Určil také organizační zásady výstavby Komunistické internacionály. KI a její národní sekce se řídily principy demokratického centralismu. Nejvyšším orgánem byl světový kongres zástupců všech sekcí, který volil výkonný výbor KI a Internacionální komisi. Výkonný výbor řídil činnost KI v období mezi sjezdy. Jeho tiskovým orgánem byl časopis Komunistická internacionála.

      Pro ideové a organizační upevnění komunistických stran měl velký význam 2. kongres Komunistické internacionály, který se konal v červenci a srpnu 1920 (zahájen byl v Petrohradě, další zasedání byla pak přenesena do Moskvy. Lenin na kongresu přednesl referát o mezinárodní situaci a úkolech KI. Kongres schválil 21 podmínek přijetí do Komunistické internacionály. Jejich základ tvořili Leninovy teze Podmínky přijetí do Komunistické internacionály. Shrnují ideové a organizační principy činnosti komunistických stran a zdůrazňují nevyhnutelnost úplného rozchodu s oportunismem a jeho nositeli. 

      V roce 1943 byla KI rozpuštěna. Její rozpuštění si vynutila realita 2. světové války. Už z praktických důvodů bylo nemožné řídit jednotlivé komunistické strany, z nichž každá pracovala ve specifických podmínkách, z jednoho centra. Aktuálním heslem komunistů všech zemí se stalo sjednotit do protifašistické fronty všechny národní a demokratické síly. Tomuto cíli bylo nutno podřídit i taktiku. Šlo též o to, aby antikomunistická propaganda neměla záminku tvrdit, že na vlastenectví komunistů je třeba se dívat s podezřením, protože jednají na „příkaz Moskvy". A tak byla usnesením výkonného výboru Komunistická internacionála 10. června 1943 rozpuštěna. Toto rozhodnutí schválily všechny národní sekce (komunistické strany) KI.

      Význam KI tkví v tom, že upevnila spojení mezi pracujícími všech zemí, obhájila marxismus-leninismus proti pravicovému i levicovému oportunismu a stmelila komunistické strany v jednotné hnutí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *