Pět Kubánců

Zklamaná neochotou amerických úřadů těmto zločinům zabránit, Castrova vláda nabrala v 90. létech pětici agentů, aby infiltrovali nejhorší v Miami sídlící buňky jako „Bratři k záchraně“ (Brothers to the Rescue). Byli úspěšní a kubánská vláda v červnu 1998 uspořádala schůzku s FBI, aby předložila důkazy o plánovaných útocích, jež tito agenti shromáždili.

René González prožil své 55. narozeniny 13. srpna ve floridském vězení. On a jeho čtyři druzi, známí ve Spojeném království (V. Británie a Sev. Irska) jako „Miamská pětice“ a v USA jako „Kubánská pětice“, jsou ve vězení od roku 1998. René je z pětice nejméně nešťastný, protože jeho rozsudek na 15 let byl nejmírnější. Ale když jsem nedávno potkal jeho matku, měla obavy, že miamské soudy zamýšlejí další potrestání: poslat jej na „zkušební dobu“ do jedné ze západních čtvrtí města, kde je soustředěn kubánský exil a kde by jej mohli snadno zastřelit.

To, že by Pětice měla vůbec být ve vězení, je produktem podivné shody událostí, ve kterých byla spravedlnost postavena na hlavu. Zatímco proticastrovská politika mnoha miamských Kubánců je dobře známa, o teroristických činech, jichž se dopouštěli, z nichž nejhorší byl výbuch na palubě kubánského dopravního letadla v roce 1976, při němž zahynulo 78 lidí, se ví jen velice málo. Zklamaná neochotou amerických úřadů těmto zločinům zabránit, Castrova vláda nabrala v 90. létech pětici agentů, aby infiltrovali nejhorší v Miami sídlící buňky jako „Bratři k záchraně“ (Brothers to the Rescue). Byli úspěšní a kubánská vláda v červnu 1998 uspořádala schůzku s FBI, aby předložila důkazy o plánovaných útocích, jež tito agenti shromáždili.

Ale FBI, místo aby konala, v září 1998 Pětici uvěznila za spiknutí ke spáchání špionáže a „souvisejících zločinů“ proti USA. Po jejich sedmnáctiměsíčním držení na samotkách byl uspořádán proces, navzdory peticím v nepřátelské atmosféře v samotné Miami. Byli odsouzeni k dlouhým trestům vězení, včetně (v případě Gerarda Hernándeze) dvojitého doživotí.

Pětice vyčerpala odvolací proces, jenž v roce 2005 krátce přinesl to, že rozsudky proti nim byly tříčlennou soudcovskou porotou zrušeny, ovšem i toto rozhodnutí bylo zrušeno poté, co se odvolala vláda. Některé tresty byly sníženy, ale Gerarddův byl potvrzen. Jeho doživotní tresty vycházejí z nikdy náležitě neprokázaného bvinění, že byl zapojen do pomoci kubánským vzdušným silám při sestřelení letadla nad mezinárodními vodami. Toto se vztahuje k události z roku 1996, kdy byla sestřelena dvě letadla Bratří k záchraně, když ignorovala varování Kubánců i Federální letecké správy. Je stále předmětem sporů, zda byla nad mezinárodními vodami nebo v kubánském vzdušném prostoru, ale historie předcházejících útoků členů Bratří k záchraně sporná není. V 60. létech jejich předák José Basulto, který ve třetím letadle unikl, zahájil svoji teroristickou kariéru střelbou 20mm kanónem z hlídkového člunu na kubánské hotelové středisko Miramar.

Místo napadení důkazu, že byl spojen s těmito událostmi se soudcem jmenovaný obhájce v původním procesu snažil ospravedlnit odvetnou akci kubánských vzdušných sil, což byla samozřejmě argumentační linie, jež stěží mohla vzbudit sympatie miamské poroty. Gerardo se teď snaží dosáhnout anulování rozsudku písemným habeas corpus. Čtení jeho případu vnáší další světlo do toho, jak zvrhlý sedmiměsíční proces byl.

V kontrastu ze zacházením s kubánskou pěticí jeden z nejšířeji nechvalně známých lidí z kubánského exilu, Luis Posada Carriles, který uprchl z venezuelského vězení, kde byl odsouzen za svoji úlohu při atentátu na kubánské dopravní letadlo v roce 1976 a od té doby přiznal svoje zapojení do řady útoků proti Kubě, žije svobodně ve Spojených státech. Teď třiaosmdesátiletý, v tomto roce nejen že se vyhnul vězení za přistěhovalecká provinění, ale v červnu mu coby „skutečnému vlastenci“ město Hialeah na Floridě zaručilo volnost. Tím je podle všeho uznána jeho sedmatřicetiletá kariéra, většinou zaplacená CIA, během níž organizoval zásobovací lety pro Contras v Nicaragui v 80. létech a pumové útoky na havanské hotely v roce 1997.

Po většinu času není Kubánské pětici dokonce ani umožněno, aby je navštívili členové jejich rodin. Reného manželce Olze jsou odmítána vstupní víza do USA. Nadějí je, že Gerardova žádost, která je také založena na objevu z roku 2006, že zpravodajové píšící o procesu byli placení vládou USA, přinese zrušení jeho rozsudku i přehodnocení ostatních případů.

Samozřejmě, jak si uvědomuje každý na obou stranách případu, to, že byli vůbec uvězněni, je jen proto, že Pětice jsou kubánští agenti. Nakonec když bylo minulý rok v New Yorku uvězněno jedenáct „hluboce ukrytých“ ruských agentů, mezi nimiž byla i okouzlující Anna Chapmanová, byli jednoduše vráceni zpět do Ruska.

John Perry, překlad Vladimír Sedláček