Nejen o amerických rozčarováních

 

logoV Afghánistánu je cítit protiamerické nálady na každém kroku, ale naše masmédia, neustále zpívají tutéž písničku, jak to Američané v cizích zemích bojují ve spolupráci s našimi žoldáky za náš život v míru a svobodu. Zde je nutno podotknout, že od konce druhé světové války, jsou Spojené státy největším agresorem, který vedle války na různých kontinentech tohoto světa a k jejich rozpoutávání používá metody, kterými hluboce zastiňují, tolik dodnes diskutovanou německou či japonskou válečnou propagandu.

Zdá se, že i my nemůžeme být pozadu v šíření bludů a polopravd, neboť jiný názor bychom si v rámci NATO ani dovolit nemohli. Nemůžeme přece říkat lidem do očí pravdu, tu pravdu, která byla falešným mottem i při převratu v naší zemi. Dnes s odstupem času, kdy už nám nic nepatří, víme, o jaké vítězství pravdy a lásky v naší zemi šlo. Stali jsme se svou podporou agrese v rámci NATO, stejnými agresory, jako Francie a V. Británie. Svou podporou agrese a válečných konfliktů, vysíláním naších žoldáků do zahraničí, jsme se postavili na stranu těch, jimž nejde o žádnou svobodu, ale o surovinová bohatství daných zemí.

Tytéž válečné konflikty na druhou stranu zdražují život v nejen v zemích agresorů, ale přináší chudobu do zemí, ve kterých ještě do nedávna byla životní úroveň velice vysoká, a my jsme si o ní mnohdy mohli nechat jen zdát. Toto naše masmedia neuveřejnily, žel cenzura je tomuto státu dnes poplatná více než kdy jindy.  Nelze nevzpomenout ono bombardování v bývalé Jugoslávii, o němž síříme bludné a nesmyslné teorie a hovoříme o něm, jako o humanitárním bombardování, jako by bomby svou inteligenci rozeznávaly své oběti. Přitom nejde o bomby, jak je známe my z dob II. světové války, ale jde o bomby s ochuzeným uranem, které jsou svými účinky daleko ničivější válečnými prostředky.

O jaké humanitě, je pak v tomto případě řeč?

Nelze nevzpomenout na války a konflikty v Arabském světě, za kterými stoji nejen Spojené státy, ale i NATO. Spojené státy nakonec po létech ohlupující propagandy přiznaly o válce v Iráku, že vše bylo jinak.

Dodnes těží ze surovinové základny této země, tedy její těžařské společnosti těží iráckou ropu. Libye se zase nezamlouvala Francií a V. Británií. Chtěla jim odstřihnout dodávky ropy, tak ve spolupráci se Spojenými státy vyprovokovaly vše to, co dnes v Libyi lidé žijí. Ono je hezké poslouchat vyjádření lidí, kterým bylo zaplaceno, jak je to vše dobře, jak se jim ulevilo po pádu a smrti  tyrana, přitom tam už jde dnes o bratrovražedný boj a životní úroveň se katastrofálně propadla.

Po bývalých středoevropských zemích, které se dostaly do područí Spojených států, EU a NATO, to samé čeká Arabský svět, jenže tam to nejde tak lehce, jako to bylo nás. Když vzpomenu, jakou měli v Libyi  před převratem životní úroveň a sociální vymoženosti a srovnám to s tím, co je tam dnes, pak je nasnadě takovéto rozhovory označit za cílenou propagandu. Snad jen ti, kteří jsou na tom se svou inteligencí na štíru, mohou takovéto propagační materiály vstřebávat.

Kdo neví, o čem píši, tomu pak musím na rovinu vysvětlit, že životní úroveň a sociální vymožeností občanské společnosti v Libyi před vyvolaným a NATO řízeným převratem, na kterém se podílely V. Británie a Francie, v pozadí se Spojenými státy a s naší podporou byla tak vysoká, že my bychom ji nedosáhli, ani za dalších150 let. Navíc jak bychom také něco takového mohli dosáhnout v zemi, která je rozprodaná, rozkradená a vytunelovaná. O návrat k zbídačenému životu a bratrovražedné válce, který Libyjcům je dnes dáno žít, jsme se přičinili i my. Kdo bude mít výnosy z tamního bohatství, je nasnadě zjistit.

Kdysi američtí vojáci chodili po ulicích afghánských měst sice se zbraněmi, ale s úsměvem na tvářích a lidé je vnímali v roli osvoboditelů. Vojáci  se zúčastňovali kde jakých oslav, či společenských akcí a ony  zbraně nebyly až tak vidět. Jaká je situace dnes? Jezdí po zuby ozbrojeni, zmizel úsměv z jejích úst. Jsou, zalezlí na svých základnách, které jsou obehnané trojitým ostnatým drátem. Naslibovali Afgháncům miliardovou pomoc, ale velkou část ze všech těchto peněz utratili na své výdaje. Množí se názor, že po Sovětech tam zbyly postaveny města i s infrastrukturou, školy, továrny, cementárny, silnice. Je tedy otázkou, co kromě zabitých a zavražděných lidí  zůstane po Američanech?

Karzániho vláda nemá žádnou podporu, je to proamerický, korupci prohnilý politik. Korupce je v Afghánistánu cítit na každém kroku, navíc vše se může rychle změnit v občanskou válku. Situace došla tak daleko, že bez nějakých drobných, které  člověk musí dát vrátnému, se nedostanete na úřad, a když nemáte peníze, tak u  úředníka nic nevyřídíte. To Vám dnes řekne každý obyčejný člověk, za vše se musí platit, korupce, korupce, korupce.

Korupce je i u nás všude přítomná. Jenže Afghánistán je chudý, u nás kradou, prodávají a tunelují už více jak dvacet let. V Afghánistánu za poslední léta vzrostly neúměrně ceny potravin, bytů a pozemků. V Afghánistánu se staví paláce a drahé vily, staví je lidé spojeni s vládou a politikou. Nepřipomíná Vám to také Česko dnešních dnů.

To Američané nám tady dosadili Karzániho, hovoří občané, u nás jsme zažili obdobu s Havlem. Lidé zcela otevřeně hovoří o tom, že když odejdou Američané, Karzáni padne a s největší pravděpodobností to bude znamenat i občanskou válku. Po Američanech nám tady zůstanou akorát tisíce mrtvých a zavražděných.

Januš Adamus

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *