Cyrano z Bergeracu

Když se podíváte na dobový portrét Pařížana Saviniena de Cyrano, vidíte zajímavého černovlasého mladíka s jiskrnýma očima a malým knírkem pod velkým orlím nosem.

Žil v době Tří mušketýrů a zachovaly se četné zprávy o jeho soubojích a šarvátkách, z nichž nejslavnější jistě byla ta, kdy sám zvítězil nad stem ozbrojenců, kteří se v pařížské noci chystali přepadnout jeho přítele. Z nouze vstoupil do armády a bojoval u Arrasu, později žil jako civilista, jak bychom dnes řekli – „na volné noze“. Napsal tragédii „Smrt Agrippiny“, která  pobouřila pobožnůstkářské obecenstvo, napsal veselohru o směšném pedantovi, z níž žije jen jeden výstup, protože si ho vypůjčil do své komedie jeho spolužák Moliére. A pak je tu vtipná a útočná „Cesta do měsíce„, a „Cesta do Sluneční říše“ napůl satira, napůl cestopis; ostatně můžete ji číst, vyšla kdysi v českém  překladu. Je důkazem, jak vzdělaný, vtipný a v tehdejší vědě obeznámený byl tenhle Cyrano, a jak na něj působily utopické spisy o budoucí společnosti. Bylo toho dost, proč si Cyrano zasloužil naši pozornost, ale všichni ho máme rádi především pro to, co nám vznosným veršem předvedl ve své hře Cyrano z Bergeracu francouzský dramatik Edmond Rostand: že měl velký nos a velmi proto trpěl.

Celoživotní Cyranovou láskou byla podle Rostanda jeho sestřenka Madeleine, řečená Roxana. Miloval ji tak nezištně a obětavě, že byl šťasten, když jí mohl psát dopisy místo krásného Kristiána, kterého milovala a za kterého se provdala. Okouzlil ji totiž vyznáním na balkóně — a nikdo netušil, že mu je napovídá nešťastný skrytý Cyrano. A všechno se prozradilo až v posledním dějství, kdy Cyrano umírá na návštěvě u Roxany.

I když skutečnost byla prozaičtější, sestřenka byla o devět let starší než Cyrano a zcela mimo podezření, bude tragédie Cyrana a jeho nosu dojímat asi ještě nejedno pokolení. Už proto, že to je tak krásná a bohatá role, po které budou vždycky herci toužit. A nakonec snad pro ty postižené cyranovským nosem:

„Na taký přívěsek, jenž zdobiti mne ráčí, jsem  hrdý, velký nos velkého ducha značí!“