Potřebuje pravice novou politickou stranu?
Dnes, když jsme za polovinou volebního období a je zcela zjevné, že pravice nemá šanci na další vládnutí, se ukazuje, jaká je vlastně politická scéna v této zemi. Je celkem jasné, že pravicovým stranám nejde o prosperitu tohoto státu, přece jej rozprodali, rozkradli a vytunelovali, nejde jim ani o to, aby lidé v této zemi měli životní jistoty a slušnou životní úroveň, žel dvacet let nám ukazuji, že jim jde jen o koryta, bohatství a vlastní blahobyt.
To, co nám tady předvádí pravicové strany a zejména pak TOP 9 a Věci veřejné, jež vznikly na popud ODS před minulými volbami, do kterých se rozutekli politici a poslanci stran, které neměly šanci se ve volbách prosadit, je ukázkou toho, jak snadné je pro některé převléci kabát. Že to byl chytrý tah pravice, se ukázalo později při sestavování nové vlády. Do voleb šly totiž strany, které spolufinancovala ODS a lidé, jež z vlády pravice těžili dlouhá léta, navíc byly málo čitelné, a jak se ukázalo po volbách, teprve odhalili svou pravou tvář. Situace se opakuje a část Věcí Veřejných, tedy ta konzervativně pravicová se odtrhla, v pozadí je třeba hledat opět ODS. Vše se děje jen proto, aby se vláda udržela u koryt do konce volebního období. Jen se divím, že Lidé okolo Karolíny Peake nevstoupili přímo do ODS, asi by tehdy neměli šanci se ke korytům dostat. Že podvedli lidí, jež jim dali hlasy a nic ze svého programu nesplnili, to jich nějak nebolí. Naopak, kde mohli, tak občanskou společnost na jejich právech poškodili.
To, že Karolína Peake chodila v posledním čase za Nečasem dost často pro rady, je celkem známo. Možná ODS spekuluje s tím, že nově tvořící se strana okolo Karolíny Peake přitáhne voliče, já ale o tom velice pochybuji. VV je stranou s velice skromnou základnou a ta, jak se ukázalo, je stranou velice nečitelnou. Dnes občané již ví, kdo je Karolína Peake a lidé okolo ní, takže šance na další kariéru, je pro ně mizívá, spíše se mohou dočkat i volebního vykroužkování, pokud by přestoupili jinam.
Je tedy na místě i otázka, zdali pravice potřebuje tolik pravicových stran. Peake si s určitostí spletla stanu, jako pravicový liberál měla vstoupit rovnou do ODS, stejně jako ti, kdož odešli za ni z Věcí Veřejných. Ono i samotné Věcí Veřejné, jak se ukázalo, jsou čistě pravicovou stranou. Myslím si, že jedinou stranou středu, je u nás ČSSD, která sice má silné sociální cítění, ale to většinou zbylo jen na papíře. V průběhu let, kdy v této zemi spoluvládla s pravicovými stranami, se podepsala na všem tom, co je nám dáno žít dnes v této zemi, sociální, životní a pracovní jistoty jsou fuč. Pokud se čtenář zeptat, proč se tak stalo, pak odpověď je vcelku jednoduchá, celých více jak dvacet let má navrch pravicové křídlo v ČSSD, proto se tak snadno vždy dohodli s pravicovými stranami. I dnes to vidíme, ještě do voleb chybí nějaký čas a už do těch blížících se krajských a senátních si sjednává podporu KDU- ČSL, která dle preferencí, má možná nadějí na návrat do vrcholové politiky a stranou Zelených, což také o mnohém hovoří. Myslím-si, že bohumínské usnesení je tím, které pozbavuje ČSSD přídomku „ levicová “.
Je třeba na rovinu říci, že devět procent občanů této země žije v bídě, dalších devět procent žije na hranicí bídy a dalších devět procent občanů, je nuceno pracovat na minimální mzdu, nebo mzdu o několik stovek vyšší, která nestačí pokryt ani jejich životní náklady, což je ostudou této země. Tady jsme se dopracovali po dvaceti letech nadvlády demokracie nad lidem, co bude za dalších dvacet let? Za dvacet let vlády pravice a ČSSD, je pomalu 30 procent lidí na dně, to za minulého režimu nebylo. Mohli jsme mu vyčítat cokoliv, třeba fronty na banány, toaletní papír či chybějící vložky, když vyhořela továrna, což se stalo, ale občan měl pracovní, sociální a životní jistoty, dnes z toho nemá nic. Dnes stojíme fronty na daleko důležitější věci, třeba na práci, vyšetření a operaci, všude a za vše platíme, stojíme ve frontách na levné a nekvalitní zboží či potraviny z jiných zemí, neboť tu vlastní produkci jsme zlikvidovali, nebo jiným za mrský peníz rozprodali. Dnes hodinová práce mnohých, se rovná ceně bochníku chleba.
Dát tento stát do pořádku bude velice těžké a bude stát mnoho sil, ale je to také poučením, kam benevolence občanů, kteří nechodí k volbám, může tuto zemi zavést. Pokud budou chtít v této zemi žít, i oni budou muset jit k volbám, jiné východisko není.
Ať budou volby předčasné či v normálním termínu, je třeba apelovat na lidi, aby pokud to bude možné, vykroužkovali všechny ty, jež se na tomto stavu, v níž se naše země nachází, podepsali. Bude třeba dát zákony ústavu této země do pořádku, aby se nic takového nemohlo opakovat. Každý by měl být odvolatelným a také by měl nést nejen politickou zodpovědnost: Těch politiků a jejich kamarádíčků by bylo za mřížemi daleko více a ne zrovna s tak směšnými tresty. Kdyby toto fungovalo, nemohla být tato země takto rozkradená, rozprodaná a vytunelovaná.