G20: Barroso viní z krize eurozóny banky USA

 barossoPresident EC říká, že evropští předáci nepřišli do Mexika proto, aby byli poučováni, jak ovládat ekonomiku.

Zahajovací den summitu G20 hrozil upadnutím do řady svárů mezi zeměmi eurozóny a dalšími, neevropskými členy G20, především USA, když president  Komise EU José Manuel Barroso trval na tom, že kořeny krize eurozóny leží na neortodoxní politice amerického kapitalismu.

Jakl se evropští předáci dostávali pod silný tlak, aby konali s rozhodností při léčení nemocí eura, a kampaň nabrala směr ke zmírnění programů úsporných opatření, ležících nevyužitých pro země s neudržitelnou úrovní dluhu, Barroso řekl, že Evropa nepřišla na summit G20 do Mexika proto, aby se jí dostalo poučování o tom, jak ovládat ekonomiku. Na otázku kanadského novináře „Proč by Severoameričané měli riskovat svůj majetek, aby pomohli Evropě?“ odpověděl: „Upřímně, nejsme tu, abychom byli poučováni o demokracii nebo jak máme zacházet s ekonomikou. Tato krize nevznikla v Evropě … když vidím, jak zmiňujete Severní Ameriku, v Severní Americe tato krize vznikla a velká část našeho finančního sektoru jí byla zamořena, jak ji mohu, s neortodoxními praktikami, dostat z některých sektorů finančního trhu.“

Později v pondělí Antonis Samaras, vítěz řeckých voleb, oznámil, že souhlasil s vytvořením koalice s šéfem socialistického Pasoku, Evangelosem Venizelosem, s poradci, kteří říkali, že očekávají závěr vyjednávání nejpozději v úterý. Umírněná strana Demokratická levice se bude možná podílet také.

President Evropské rady Herman Van Rompuy, který mluvil spolu s Barrosem, řekl, že návrh komuniké G20 ukázal „podporu a povzbuzení zemím eurozóny i předákům celé Evropské unie k překonání této krize“.  Dále prohlásil: „Nejsme jediní, kdo je prohlašován za zodpovědného za současné ekonomické problémy celého světa.“

Německá kancléřka Angela Merkelová je pod tlakem, aby zmírnila svoji tvrdou linii v úsporných opatřeních, jež Evropa uvalila na zadlužené členy eurozóny, o němž britský kancléř George Osborne tvrdí, že zabil ekonomický růst. Barroso řekl, že očekával, že předáci G20 „jasně promluví ve prospěch přístupu, jaký EU sleduje.“

Po řeckých volbách minulou neděli, jež možná otočily směr debaty o tom, jak podepřít euro, se setkání světových předáků v Mexiku zaměřilo na evropskou krizi uprostřed silných příznaků velkých nesnází, navařených ve Španělsku. 

Madridské desetileté splácení půjček překročilo poprvé za éru jednotné měny sedmiprocentní bariéru, úroveň, na níž se půjčování si stává neúnosným. Španělská vláda žádala o zásah Evropskou centrální banku. Očekává se, že španělský předseda vlády Mariano Rajoy požádá v úterý na setkání ministrů financí v Lucemburku o záchranu ze záchranných fondů eurozóny až ve výši 100  € pro španělské zasažené banky, říkají vysoké zdroje euroskupiny.  Odcházející americký šéf Světové banky Robert Zoellick, podrážděný evropskou reakcí na dluhovou krizi, varoval mexický summit G20 před růstem rozporu mezi Evropany, kteří mají na starosti záchranné balíčky, a Mezinárodním měnovým fondem (IMF).

Svět očekává, že Evropané řeknou, co chtějí dělat“, řekl Zoellick. Prorokoval rozhodující měření sil mezi IMF a Evropou koncem léta, nedojde-li k nějaké rozhodné akci.

Čekalo se, že Barack Obama bude v pondělí večer v Mexiku tlačit na Merkelovou v problému euroobligací – sdílení odpovědnosti za dluh zemí jednotné měny. Ale není šance, že by Merkelová v dohledné budoucnosti souhlasila s poskytnutím finanční záruky za dluh jiných evropských zemí. Británie možná bude muset hledat čerstvé vývozní trhy mimo EU, když krize eura teď stojí před tak pevně usazenými překážkami, jež nebude možné vyřešit, varoval. „Možná, že krize eurozóny bude nějaký čas pokračovat, a v tom případě UK musí udělat co bude moci, aby vyřešila své vlastní problémy a připojit se k nejrychleji rostoucím částem světa.“  

Řekl, že dlouhodobějšího plánu pro stabilnější jednotnou měnu bude těžké dosáhnout.

Osvěžen svým vítězstvím v řeckých volbách, středo-pravicový předák Antonis Samaras okamžitě předložil požadavky na zmírnění drastického programu úspor, jenž musí Řecko zavést, aby obdrželo pomocný balíček určený pro eurozónu.

Samaras, pověřený předsednictvím vlády, se zavázal k udržení Řecka zhruba v podmínkách pro balíček, ale dodal: „Budeme muset souběžně učinit nějaké nutné dodatky ke smlouvě o záchranném balíčku, abychom lidem ulevili od ochromující nezaměstnanosti a obrovských nesnází.“

Politici i úředníci v Bruselu i v Německu se objevili s náznakem, že požadavky nového řeckého předáka by mohly být alespoň částečně uspokojeny rozšířením rozpisu splátek na záchranné půjčky nebo prodloužením splátkových termínů k odstranění rozpočtového deficitu.

Také se objevily zprávy, že podmínky podepření záchranného balíčku pro Irsko by také mohly být volnější a dát Dublinu mnohem delší čas na splácení půjček. Rozhovory o podmínkách nového splátkového kalendáře pro Řecko se narychlo vynořily v neděli večer, když německý ministr zahraničí Guido Westerwelle navrhl, že by Evropané mohli změnit termíny. To spustilo v Německu povyk mezi politickou třídou o kladech a záporech ulehčení Řecku.

Uznávaný Bruegelův tým odborníků v Bruselu řekl: „Teď je stále jasnější, že [řecký] program je krutě mimo trať. Vítězství [Samarasovo] tento fakt nezmění, a už je nevyhnutelné otevřít diskusi o tvaru a formě nového řeckého programu. Tuto skutečnost teď široce potvrzují tvůrci politiky, a zvlášť ti němečtí, kteří už otevřeně diskutují o možnostech úprav rozpočtových cílů.“

Martin Schulz, německý sociální demokrat, který předsedá Evropskému parlamentu, dodal: „Nová řecká vláda bude spoléhat na naši konstruktivní spolupráci při možném dolaďování své reformní strategie a ekonomických cílů. Pokud Řecko dodrží své závazky, může EU zjišťovat, co by se dále dalo udělat k vyřešení krize.“

V Mexiku se ale zdá, že Merkelová jakékoli zmírnění řeckých podmínek odmítne. „Nová řecká vláda musí zavést závazky pro zemi sjednané. Programový rámec musí být dodržen.“

Zdroj z eurozóny uvedl, že se očekává, že Samaras se objeví v úterý v Lucemburku na setkání ministrů financí eurozóny, jež se bude zabývat Španělskem a tím, jak reagovat na výsledky řeckých voleb.

Patrick Wintour (z Los Cabos), Ian Traynor (z Bruselu), Helena Smithová (z Atén) pro The Guardian (V. Británie) 19. června 2012 (překlad Vladimír Sedláček)    

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *