Zpráva o blokádě Kuby (1)

 

kubaHospodářská, obchodní a finanční blokáda Spojených států vůči Kubě začala být zaváděna od okamžiku vítězství kubánské revoluce v r. 1959; po celé tyto roky byla stále více institucionalizována a zdokonalována různými presidentskými proklamacemi a právními opatřeními, které z ní udělaly stále tvrdší a všeobjímající politiku.

Rezoluce 66/6 Valného shromáždění OSN: „Nutnost ukončení hospodářské, obchodní a finanční blokády, uvalené Spojenými státy americkými na Kubu“ (červenec 2012)
 
Naše sankční zákony odrážejí jádro národní bezpečnosti a zájmy zahraniční politiky a OFAC je agresivně kontroluje. Dnešní historické uspořádání by mělo sloužit jako jasné varování každému, kdo by uvažoval o tom, že se vyhne sankcím USA…“ (Adam Szubin, ředitel úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv Ministerstva financí vlády Spojených států amerických, červen 2012)

Obsah

ÚVOD    2
KAPITOLA  I: POKRAČOVÁNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ, OBCHODNÍ A FINANČNÍ BLOKÁDY KUBY.   
1.1- Zásadní opatření přijatá vládou USA a návrhy, jež dokazují pokračování blokády a pokusy ji nadále posilovat.   
1.2  mimoprávní zavedení blokády.   
1.3  nepříznivé dopady blokády na mezinárodní spolupráci, včetně dopadů z mnohostranných úřadů.   
CHAPTER II: NEPŘÍZNIVÉ DOPADY BLOKÁDY NA NEJZRANITELNĚJŠÍ SLOŽKY SPOLEČNOSTI.   
2.1 Nepříznivé dopady na zdravotní péči a potraviny    
2.2 Vzdělání, kultura a sport.   
KAPITOLA III: NEPŘÍZNIVÉ DOPADY NA ZAHRANIČNÍ SEKTOR ECONOMIKY   
3.1 Nepříznivý dopad na zahraniční obchod.   
3.2 Nepříznivé dopady na zahraniční investice   
3.3 Nepříznivé dopady na finanční a bankovní sektor.   
3.4 Sekce 211 Zákona o celkově upevněných a nouzových pomocných dotacích, 1999,  a dalších útocích v oblasti patentů a ochranných známek   
KAPITOLA IV: NEPŘÍZNIVÉ DOPADY BLOKÁDY NA DALŠÍ SEKTORY KUBÁNSKÉ EKONOMIKY.   
KAPITOLA  V: OPOZICE VŮČI GENOCIDNÍ POLITICE BLOKÁDY VŮČI KUBĚ.   
5.1 Vnitřní opozice ve Spojených státech.   
5.2 Mezinárodní opozice.   
ZÁVĚRY   

 

ÚVOD

Hospodářská, obchodní a finanční blokáda Spojených států vůči Kubě začala být zaváděna od okamžiku vítězství kubánské revoluce v r. 1959; po celé tyto roky byla stále více institucionalizována a zdokonalována různými presidentskými proklamacemi a právními opatřeními, které z ní udělaly stále tvrdší a všeobjímající politiku.  

Od té doby politika ekonomického dušení, již blokáda představuje, byla  zaváděna bez přerušení, byť na pouhou vteřinu, což je jasný důkaz posedlosti po sobě jdoucích vlád Spojených států zničit politický, ekonomický a společenský systém, jenž si zvolil kubánský lid k vykonávání svého práva na sebeurčení a suverenitu. Po všechny tyto roky byly politické, právní a správní mechanismy této politiky utužovány a posilovány, se zaměřením na její účinnější zavedení.    

Celá struktura, jež blokádu podporuje, je kvalifikována jako akt genocidy, jak udává Ženevská konvence z roku 1948 o Prevenci a potrestání zločinu genocidy a proto, že to je akt ekonomické války, jak je udán Deklarací o Zákonu o námořní válce, přijatou londýnskou námořní konferencí z roku 1909. Jak lze zjistit z webových stránek amerických ministerstev financí a obchodu, blokáda vůči Kubě pokračuje jako nejnespravedlivější, nejobsáhlejší, nejkrutější a nejdéle trvající systém jednostranných sankcí, jaký kdy byl použit proti jakékoli zemi světa.     

Jako výsledek přísného a agresivního použití zákona a nařízení, jež definují blokádu, Kuba stále nemůže volně vyvážet ani dovážet výrobky ani služby do nebo ze Spojených států a nemůže používat americké dolary pro své mezinárodní finanční transakce ani držet účty v bankách třetích zemí. Kuba ani nemůže získat úvěry z bank USA, jejich filiálek ve třetích zemích nebo od mezinárodních institucí jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo Banka meziamerického rozvoje.    

V minulém roce byla persekuce na kubánské mezinárodní finanční transakce jedním z nejzřetelnějších rysů zavedení blokády. Podle Výroční zprávy Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) ministerstva financí dosahuje celková suma kubánských financí, zmrazená Spojenými státy, 245 milionů dolarů , a tudíž brání hospodářskému, společenskému i vědecko-technickému rozvoji Kuby. Vláda USA, v pohrdání vůlí mezinárodního společenství i Valného shromáždění vyjádřené ve dvaceti rezolucích přijatých v tomto orgánu, vyzývajícího k ukončení této politiky, nepřestává tvrdit, že zachová blokádu coby „nástroj k nátlaku“ a že nemá ani v nejmenším v úmyslu svůj přístup vůči Kubě měnit.  

Hospodářská škoda, způsobená kubánskému lidu uvalením hospodářské, obchodní a finanční blokády celkem představuje, do prosince 2011, po zvážení úpadku hodnoty dolaru oproti cenám zlata a světového trhu, sumu 1 trilion 66 bilionů (1 066 000 000 000) dolarů.

V současných cenách, podle hodně zdrženlivého odhadu, toto číslo přesahuje 108 bilionů (108 000 000 000) dolarů.

Navzdory tomu, že hospodářská, obchodní a finanční blokáda, vnucená Spojenými státy, svých cílů nedosáhla, zůstává hlavní překážkou, jež brání Kubě plně rozvinout svůj hospodářský a společenský potenciál.   

Pokračování

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *