Zpráva o blokádě Kuby (2)

kubaHospodářská, obchodní a finanční blokáda Spojených států vůči Kubě začala být zaváděna od okamžiku vítězství kubánské revoluce v r. 1959; po celé tyto roky byla stále více institucionalizována a zdokonalována různými presidentskými proklamacemi a právními opatřeními, které z ní udělaly stále tvrdší a všeobjímající politiku.

KAPITOLA I: POKRAČOVÁNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ, OBCHODNÍ A FINANČNÍ POLITIKY VŮČI KUBĚ

V září 2011, třetí rok v řadě, president Obama rozšířil aplikaci „Zákona o obchodování s nepřítelem“ (Trading with the Enemy Act), jenž nejen že podporuje zavedení extrémních blokujících opatření, ale také potvrzuje presidentskou autoritu k uvalení dalších doplňkových zákonů a nařízení.  

Vedle nespravedlivé persekuce kubánských finančních transakcí coby výsledku opatření blokády vláda Spojených států protiprávně drží Kubu na seznamu zemí údajně podporujících terorismus, a uchyluje se k tomuto argumentu, aby tak prováděla další akce zaměřené na zvýšení svého dozoru a omezení nad kubánskými bankovními a finančními operacemi. Vložení Kuby na tento seznam, naprosto neopodstatněné, protože Kuba není označena za teroristickou zemi ani za zemi podporující terorismus – právě naopak, je historicky obětí teroristických akcí, podnikaných z území USA – sleduje čistě účel pokusit se ospravedlnit nezákonné sankce vůči Kubě, jež jsou odmítané mezinárodním společenstvím.   

Během tohoto období byla dána nejvyšší pokuta zahraniční bance, jaká kdy byla zaznamenána, za to, že měla obchodní styky s Kubou. Holandská banka ING byla donucena zaplatit 619 milionů dolarů za provedení finančních transakcí s Kubou I s dalšími zeměmi. Podle prohlášení Adama Szubina, ředitele Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), ING využila filiálky bank USA k provedení svých transakcí v létech 2002 – 2007 a obešla kontroly, vnucené Spojenými státy. „Naše zákony o sankcích odrážejí jádro národní bezpečnosti a zájmy zahraniční politiky a OFAC je agresivně kontroluje. Dnešní historické uspořádání by mělo sloužit jako jasné varování každému, kdo by uvažoval o tom, že se vyhne sankcím USA…“   

1.1 – Zásadní opatření přijatá vládou USA a návrhy, jež dokazují pokračování blokády a pokusy ji nadále posilovat.

7. srpna 2011 Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) uložil pokutu 22 500 dolarů newyorské pojišťovací společnosti METLIFE za vydání šeku jménem Kubánské národní.  

26. května 2011 republikánská poslankyně za stát Florida a  předsedkyně Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Ileana Ros-Lehtinenová předložila zákon H.R.2047, nazvaný „Zákon o ochraně karibských korálových útesů“ (Caribbean Coral Reef Protection Act of 2011), jenž navrhoval doplnit Helms-Burtonův zákon o zákazu vstupu kteréhokoli cizince nebo skupiny, podílející se na rozvíjení programů hledání ropy v přímořských oblastech u kubánského pobřeží, do Spojených států, a o zbavení jich výhod, jež by mohly vyplynout z jejich vztahů s USA. Tento zákon také obhajuje uvalení nových sankcí a zákazů, aby tak bránil Kubě v přístupu k ropným zdrojům.   

19. června 2011 Organizační výbor Mezinárodního sympozia Ernesta Hemingwaye oznámil, že ministerstvo financí odepřelo vydat čtrnácti americkým výzkumníkům povolení vycestovat na Kubu k účasti na srazu.   

20. června 2011 televizní stanice CBS4 oznámila, že ministerstvo financí odmítlo vydat dětskému fotbalovému týmu z Key West povolení k cestě na Kubu a zúčastnit se jako hosté Národních studentských sportovních her.  

19. července 2011 poslankyně Ileana Ros-Lehtinenová poslala dopis Adamu Szubinovi, řediteli OFAC, kde vyjádřila obavy nad „snahou určitých cestovních kanceláří obejít zákony USA, když propagovaly cestování na Kubu“, a požadovala informace o opatřeních, jež přijme OFAC k zabránění nebo penalizování těchto cestovek, především, jak zdůraznila, kanceláře Monroe Travel Service.

31. července 2011 síť Facebook druhý rok po sobě bránila počítačovým odborníkům z Kuby i z dalších zemí, které jsou pod sankcemi USA, v účasti na světové soutěži programátorů.  

1. srpna 2011 luxusní cestovní agentura Abercrombie & Kent zastavila svůj program cest na Kubu, vyhlášený od 19. července, po informaci, již vydala OFAC, s vysvětlením, že turistické cesty nejsou autorizovány jako součást programů „lidé k lidem“ (people-to-people), a že „směrnice stále obsahují mnoho cestovních omezení“.  

3. října 2011 OFAC udělila pokutu 502 408 dolarů společnosti Flowserve Corporation, společnosti dodávající ropu, sídlící v texaském Irvingu, za porušení sankcí uvalených na Kubu a další země v létech 2005 a 2006. Navíc bude tato společnost muset zaplatit 2 500 000 dolarů Úřadu průmyslu a bezpečnosti ministerstva obchodu za to, že byla obviněna z porušení vývozních norem USA.     

1. prosince 2011 občané USA Marc Verzani a Adem Arici byli zatčeni ve Spojených státech, obviněni ze spiknutí k porušení Zákona o obchodu s nepřítelem a ututlání výletů na Kubu. Podle sdělovacích prostředků byly tyto osoby zapojeny v obchodech s nemovitostmi na Kubě a hrozí jim tresty25, respektive 15 let.   

23. února 2012 president Obama prodloužil platnost směrnic o „Rozšíření národního stavu pohotovosti ve vztahu ke Kubě“ a „Pohotovostní pravomoci ve vztahu k regulaci kotvení a pohybu plavidel“, jež stejně jako další nařízení zakazuje příjezd zábavních člunů a jachet na Kubu.   

16. března 2012 jsme se dověděli, společnost Esco Corp. státu Oregon byla vyšetřována proto, že jedna z jejích filiálek v Kanadě použila ve svých výrobcích kubánský nikl.  

1. května 2012 guvernér Floridy Rick Scout podepsal zákon H.B. 959, jenž zakazuje státním a místním správám vstupovat do smluv za víc než milion USD se společnostmi, které obchodují s Kubou i s dalšími zeměmi.

11. května 2012 OFAC aktualizovala směrnice k zavádění pravidel cestování na Kubu. Tento čin jasně odhaluje charakteristiku procesu aplikace licence a zapojení výměnných pobytů a detailněji definuje požadavky pro tyto výlety. Toto oznámení OFAC se zdá být reakcí na tlaky protikubánských živlů (především senátora Marca Rubia, R-FL) v Kongresu na Obamovu vládu.  

14. května 2012 Nejvyšší soud zrušil žádost, podanou kubánskou společností CUBAEXPORT, o zprávu o rozhodnutí vydaném v roce 2011 Odvolacím soudem okresu Columbia poté, co OFAC odmítla vydat CUBAEXPORTu licenci k obnově registrace obchodní ochranné známky „Havana Club“ v USA.

31. května 2012 Mike Hammer, asistent tajemníka pro věci veřejné ministerstva vnitra, uspořádal tiskovou konferenci na Twitteru, v níž odpověděl na otázky o Kubě, zaslané Odborem zájmů Spojených států v Havaně, a obhajoval blokádu coby nástroj k nátlaku na vyvolání politických změn na Kubě.  

12. června 2012 ministerstvo spravedlnosti vyhlásilo udělení pokuty 619 milionů dolarů holandské bance ING za porušení sankcí vůči Kubě a dalším zemím. ING údajně schválila přes 20 000 bankovních operací s s těmito zeměmi ve výši přes 2 mld. dolarů od počátku 90. let do roku 2007.

1.2 mimoúzemní zavedení blokády

Jedním z výrazných rysů Obamovy vlády bylo zesílení mimoprávního rozměru blokády, jehož zřetelným příkladem zůstávají Torricelliho a Helms-Burtonův zákon. Dobře známou skutečností je, že pomocí těchto zákonů vláda Spojených států si protiprávně přisvojila právo vydávat zákony ve jménu jiných zemí a pro jiné země o jejich vztazích s Kubou a dokonce se vybavila schopností schvalovat (ověřovat; tady je výklad trochu nejednoznačný; pozn. překl.) chování jiných států a osob jejich národností, které nespadají pod jurisdikci USA.   

V důsledku mimoprávní podstaty a striktního zavedení zákonů, jež se zabývají tímto cílem, jakékoli obchodní plavidlo jakéhokoli národa, které se dotkne kubánských přístavů, má nadále na 180 dní zakázáno vplouvat do přístavů USA.   

Ani společnosti z jakékoli země, které jsou přidružené nebo mají nějaký druh zájmu v amerických společnostech, nemohou podnikat se společnostmi kubánského původu, bez ohledu na vztahy, jaké mohou existovat mezi zemí, kde má společnost řídící sídlo, a Kubou, na platné zákony v zemi jejich původu nebo normy mezinárodního práva. Společnosti ze třetích zemí, které mají obchodní vztahy s Kubou, jsou objektem persekuce, hrozeb a sankcí ze strany úřadů vlády USA kdekoli na světě, bez ohledu na jejich původ, majetek nebo to, zda mají vazby na Spojené státy či ne.
 
Podobně zesílilo stíhání kubánských finančních transakcí s jinými zeměmi, bez ohledu na vztahy, jež tyto země mohou mít s Kubou, na použitou měnu a platné bankovní normy v zemích, jichž se to týká.

Mimoúzemní zavedení blokády vážně poškozuje Kubu, ale také zasahuje zájmy a suverénní práva třetích zemí a je trvalým zdrojem obchodních a finančních konfliktů.

Hlavní rysy, jež definují mimozákonnou podstatu této politiky, pokračují následovně:

•    Dceřiné pobočky společnosti USA ve třetích zemích mají zákaz provádět jakékoli transakce se společnostmi sídlícími na Kubě.

•    Společnosti ze třetích zemí mají zakázáno vyvážet produkty kubánského původu nebo produkty, jež mají složky kubánského původu, do Spojených států.

•    Prodávat zboží nebo služby na Kubu mají zakázáno společnosti ze třetích zemí, jejichž technika obsahuje víc než 10 % amerických komponentů, dokonce i když jejich majitelé jsou národností z těchto zemí.

•    Plavidla vezoucí produkty z Kuby nebo na kubu, bez ohledu na to, v jaké zemi jsou registrována, mají zakázáno vplouvat do přístavů USA.

•    Banky ze třetích zemí mají zakázáno otevírat účty v amerických dolarech jménem kubánských právnických či fyzických osob nebo provádět finanční transakce v řečené měně s kubánskými objekty nebo osobami. Provádění finančních transakcí se vztahem ke Kubě bankami třetích zemí, dokonce i ty, jež jsou prováděny v jiných měnách, jsou považovány za přečin a tyto banky jsou ohroženy potenciálními represáliemi pro domnělé porušování zákonů USA.

•     Podnikatelé ze třetích zemí jsou penalizováni za investování nebo podnikání s Kubou; jsou jim odpírána vstupní víza do USA, a to se týká i jejich rodinných příslušníků. Tito podnikatelé mohou být vystaveni právním akcím před soudy USA, vztahují-li se jejich operace s Kubou na majetky spjaté s žádostmi podanými občany USA nebo narozenými na Kubě a později získali americké občanství.  

Existuje bezpočet nedávných případů kubánských obchodních operací se společnostmi ze třetích zemí, které nejsou pod soudní pravomocí USA, jimž bylo překáženo nebo bráněno v operacích pomocí zákazů, hrozeb nebo vydírání ze strany Washingtonu.

Dokreslují to následující příklady:

17. dubna 2011 digitální verze španělského deníku El País vydala zprávu, že Washington, přes Komisi pro bezpečnost a výměnu (SEC) požadoval vysvětlení od španělské banky BBVA poté, co uvedla ve své výroční zprávě, že na Kubě sídlí přes 100 000 jejích zaměstnanců.  SEC žádala španělskou banku o podání informací o rozsahu a povaze její „minulé, současné i budoucí“ činnosti na Kubě a aby prozradila jakýkoli kontakt se správními orgány země.  

8. března 2011 OFAC zablokovala částku 135 000 dolarů, jež patřily společnosti Puro Habano y Ron, LTDA z kolumbijské Novoty, kvůli nákupu doutníků a rumu z Kuby. Požadavek peníze uvolnit byl zamítnut s argumentem, že „zablokovaný majetek bude uvolněn pod podmínkou, že se společnost nezapojí do obchodní činnosti s Kubou“.  

28. července 2011 německý deník Die Welt oznámil, že německým společnostem bylo zakázáno používat systém PayPal k internetovým platbám, budou-li obchodovat s kubánským zbožím. Jak uvedl mluvčí společnosti, tato politika se vztahuje k zemi, odkud produkty pocházejí.  

29. července 2011 poslankyně Ros-Lehtinenová poslala ministru financí Timothymu Geithnerovi a předsedovi výkonné rady holandské bankovní skupiny ING Janu Hommenovi dopisy, vyjadřující obavy, že banka ING porušila zákony USA týkající se Kuby a dalších zemí. V dopisu požadovala objasnění, zda banka porušila zákony USA, a požádala ministerstvo financí, aby zajistilo, že tato i další podobné organizace „budou za své činy volány k zodpovědnosti“.  

16. srpna 2011 Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) ministerstva financí udělil pokutu 374 400 dolarů francouzské loďařské a dopravní společnosti CMA CGM za poskytnutí služeb Kubě a dalším zemím od prosince 2004 do dubna 2008.

12. září 2011 bylo zahájeno vyšetřování španělské banky BBVA úřadem USA, který má na starosti bezpečnost finančních transakcí, pro její údajnou spoluúčast z roku 1996 na investování asi 20 milionů euro k založení společnosti s Úřadem dějin města Havany.

27. září 2011 třicet čtyři členů Sněmovny reprezentantů zaslalo dopis Antoniovi Brufau Niubóovi, presidentovi společnosti Repsol, v němž španělskou společnost nutili zrušit plány na hledání ropy na Kubě. Varovali, že podle současných zákonů tato společnost a její filiálky ponesou riziko, že budou zažalovány v trestních i občanských procesech u soudů USA, a připomněli jim vážné následky, jaké by přineslo zúčastněným jednotlivcům i organizacím porušení zákonů USA, vztahujících se na obchod s Kubou.    

29. listopadu 2011 OFAC udělila pokutu 175 500 dolarů newyorské filiálce německé banky Commerzbank za to, že poskytla konzultační službu a ručení Kubánské národní bance ke platbě kanadské společnosti.   

V prosinci 2011 vláda USA požadovala vysvětlení od Compañía Telefónica de España za její vztahy s Kubou, a zopakovala svá varování z předešlých let. Španělská společnost byla nucena prohlásit, že nevstoupí do smluv, jež neprojdou autorizací USA.  

V prosinci 2011 vedení hotelu Hilton v Trinidadu a Tobagu, smluvně spravovaného americkou společností Hilton Worldwide, dostalo instrukce, aby neposkytlo ubytování kubánské delegaci, účastnící se Summitu Kuba-CARICOM, jemuž předsedal kubánský president Raúl Castro Ruz. Hilton Worldwide vydala 6, prosince komuniké s informací, že nemůže získat licenci OFAC k tomu, aby hotel Hilton státu Trinidad a Tobago mohlo hostit kubánsko-karibský summit, jenž byl tak donucen změnit místo konání.    

27. února 2012 vláda USA zmrazila sumu 137 000 dánských korun patřících dánskému občanovi za to, že v Německu nakupoval kubánské doutníky.  

25. května 2012 úřad pro průmysl a bezpečnost ministerstva obchodu udělil pokutu 1 753 000 dolarů panamské pobočce švédské společnosti Ericsson, předního světového výrobce vybavení sítě mobilních telefonů, za porušování zákonů o blokádě v létech 2004 – 2007.

Kubánská společnost LABIOFAM byla vystavena potížím při dovozu kultur mléčných bacilů z Francie pro kubánskou společnost Flora y Fauna. Později francouzská zpracovatelská společnost SORBIAL,  která tento produkt nabízela, informovala svůj kubánský protějšek, že se rozhodla smlouvu zrušit, a tvrdila, že to bylo požadováno americkou společností.  

Kubánská společnost QUIMIMPORT, která dováží chemické produkty pro zemědělské účely, byla nucena zrušit dovoz 458 litrů látky Sofit CE 300, herbicidu používaného proti plevelu na rýžových polích, protože švýcarská společnost, která s ní podepsala smlouvu, už nemohla produkt dodávat kvůli omezením daným blokádou. Protože nebylo možné použít americké dolary, ztráta společnosti dosáhla 222 370 dolarů.

1.3 Nepříznivé účinky blokády na mezinárodní spolupráci, včetně dopadů od vícestranných orgánů.

Nepříznivé účinky blokády na mezinárodní spolupráci s Kubou, včetně dopadů od vícestranných orgánů, za Obamovy vlády vzrostly.  

V lednu 2012 bylo oznámeno přes Úřad stálého zástupce rozvojového programu OSN (UNDP) na Kubě, že je tento mezinárodní program čelí vážným potížím s placením za operace vyvolané projekty spolupráce s Kubou podle zákonů o blokádě.  

Jak je dobře známo, tyto potíže mají své nejproslulejší vyjádření v prosinci 2010, kdy Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv zablokoval fondy ve výši přes 4 200 000 dolarů, určené na tři projekty, jež Kuba uskutečňuje ve spolupráci se Světovým foncem na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.

Tyto projekty spolupráce s mnohostrannými orgány dovolují Kubě nakupovat různé typy směsí proti retrovirům k ošetřování pacientů trpících HIV/AIDS, krom jiných Retonavir -100 mg, jenž vyrábí výhradně americká společnost ABBOTT. V tomto případě bylo nutné čekat, až OFAC zaručí licenci, aby mohl být tento lék nakoupen k ošetřování kubánských pacientů, což vytvořilo stav nejistoty, protože čas ubíhal a zásoby docházely, a kdybychom tento lék nebyli získali, bylo by 650 kubánských pacientů zanecháno bez možnosti léčby.

Od roku 2009, coby součást technické spolupráce mezi Kubou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA), Kuba žádala o zakoupení indukčně zdvojeného plazmového spektrometru (ICP-MS), který je světově uznávaným přístrojem k analýze stop kovů v potravinových produktech a vzorcích životního prostředí.  

Vláda Spojených států od té doby odmítá udělit povolení, potřebné k nákupu; je tu zahrnuto i omezení přístupu na trhy, kvůli neschopnosti rozeznat přítomnost chemických zbytků v potravinách, pro zdraví člověka škodlivých. Jen zaplacení nájmu analytických služeb pro rybí produkty v zahraničí je odhadováno na přibližně 70 000 dolarů ročně.  

Národní institut pro základní výzkum tropického zemědělství zaregistroval zvýšenou spotřebu finančních zdrojů na dvou projektech mezinárodní spolupráce kvůli asi tak třicetiprocentnímu nárůstu cen určitého vybavení, dílů a náhradních dílů, klimatizací, materiálů a potravin, které bylo nutno získávat ze třetích zemí. Vydaná suma dosáhla 14 617 dolarů.

Nepříznivé dopady na mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráci s Kubou jsou důkazem šitoké škály použití této politiky, jež zahrnuje všechny oblasti hospodářského a společenského života země.   

Zatímco byl nárůst návštěv občanů USA na Kubě i kubánských občanů v USA, vláda USA neustává v uvalování restrikcí na akademické, vědecké, kulturní a sportovní výměny mezi oběma zeměmi tím, že zavádí nařízení blokády, tudíž omezování, bez politických důvodů, výměn návštěv odborníků v obou směrech. To zahrnuje i jejich účast na podnicích, které jsou pořádány na Kubě a v USA. Ministerstvo financí mnohokrát odmítlo udělit licence odborníkům z USA, kteří se chtěli zúčastnit akcí uspořádaných na Kubě.   

Příklad, k němuž došlo v květnu 2012, kdy ministerstvo zahraničí USA odmítlo vydat víza kubánským vědcům a intelektuálům, kteří měli v úmyslu zúčastnit se 13. sjezdu Sdružení latinskoamerických studií.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *