Bylo Polsko opravdu nevinnou obětí?

Máme tu zase sezónu prezentování Polska jako nevinné oběti Hitlera a Stalina, je na čase připomenout: 

 1) Rok 1934, Pakt Piłsudski-Hitler 

 ministr zahraničí Polska Beck prohlásil:

• „Polsko o své vůli prohlašuje, že od nynějška spojuje svůj osud s osudem Německa… Polská vláda se prohlašuje od nynějška za osvobozenou od jakýchkoliv závazků vůči Československu a připomíná svoje přání stanovit společnou hranici s Maďarskem.“

 Uzavření smlouvy umožnilo aktivizaci polské zahraniční politiky proti Československu, vůči kterému mělo Polsko územní požadavky. Zajištěni smlouvou s Německem, vypověděli Poláci 13. září 1934 na shromáždění Společnosti národů v Ženevě smlouvy o ochraně národnostních menšin, což jen zvýšilo útlak početných národnostních menšin v Polsku.

 2) Polsko a min. zahraničí Polska Jozef Beck 

 – podpořil veškeré územní nároky Německa vůči Československu,

 – po smrti Piłsudského v roce 1935, realizoval jeho myšlenky spolupráce s Německem a účastnil se tzv. diktatury 3, která převzala moc v Polsku v letech 1935-1939, po útoku na Polsko tato vláda vyhledala azyl u Hitlerova spojence Rumunska. (obr. 1 a 2)

 3) září 1938 a již druhé obsazení Těšínska Polskem

 Počátkem roku 1938 vznikl Svaz Poláků v Československu, který po vzoru henleinovců vystoupil s požadavkem rozsáhlé autonomie, směřující k revizi hranic na Těšínsku. Zástupci polské menšiny koordinovali na pokyn z Varšavy svůj postup s německou menšinou a slovenskými autonomisty. Odmítli nový národnostní a jazykový statut z července 1938 a předali své požadavky i Runcimanově misi. V Polsku se mezitím rozvinula mohutná propagandistická kampaň za připojení československé části Těšínska k Polsku. Polsko organizovalo bojový a diverzní výcvik československých Poláků, kteří měli podpořit polská vojska v případném válečném konfliktu s Československem.

 Dne 21. září 1938 polská vláda formulovala své územní nároky vůči Československu. Stejného dne byla v rámci polské armády vytvořena Samostatná operační skupina „Slezsko“ o síle 35 966 mužů, která se soustředila v bezprostřední blízkosti československo-polských hranic a připravovala se na útok proti Československu. Polské územní nároky byly součástí Hitlerova godesberského memoranda.