Bída české policie

hanoNejlepším odrazem současné doby jsou podle mého osobní příběhy a zkušenosti lidí. O náladě ve společnosti proto nemůže svědčit televize s jejich loutkami, ale skuteční lidé z ulice. Jeden takový příběh uvádíme.

 

Ze zpovědi jednoho obyčejného policisty…

V Haló novinách z 13. 1. 2007 jsem našel článek o pochybné reorganizaci policejních složek.

Jsem také policista, tak mě moc zaujal. Mně se zdá reorganizace také pochybná, ale jinak. Možná se jedná i o vyhození několika starších policistů na vedoucích funkcích. Může jich ale být jen pár. Už byly troje prověrky, tak jich moc nezbývá. Podle mého názoru už to mohou být jen čistí lidé, kteří se dalšího výmyslu nemusí bát. Mají slušné vzdělání, postavení a zkušenosti. Po 16 letech od převratu se dovedou hájit.

Já jsem ale na dolním konci žebříčku a nemám kam couvnout, nemám ani vliv, ani dobrý plat těch, o kterých se psalo. Je smutné, že se na ně takhle tlačí, ale mohou odejít na výsluhu za pěkné odstupné a díky vzdělání a známostem ještě najít slušný pracovní poměr. Já jsem 25 let u policie, ale protože jsem nebyl v KSČ, nedostal jsem důstojnickou hodnost. Pak jsem ji nedostal proto, že jsem nevstoupil do ODS ani OF. Komunistům jsem nic neprovedl, jen si dělal svou práci. Jak jsem přísahal, sloužil jsem lidem, ne nějaké straně nebo pánům. Za můj názor jsem nebyl nikdy povýšen, ale ani vyhozen, natož ve vězení, jak se dnes chlubí mnozí poslanci a herci. Byl jsem perzekvován, ale protože jsem nezapálil žádný stoh, kravín, továrnu, ani nezabil žádného pošťáka nebo hasiče jako bratři Mašínové, tak mi po sametové, nebo krvavé, dodnes nevím, který termín platí, protože může platit jen jeden, OF nepřiznalo žádné zásluhy ani odškodnění za sabotáže proti státu.

Údajně zlí komunisté si za celá ta léta mé služby nedovolili mě bezdůvodně potrestat, ale teď za údajného práva, lidskosti a demokracie jsem byl 1. 1. 2007 degradován, a to hned o tři stupně, bylo mi sebráno osobní hodnocení. Dle § 51, který teď platí, jde o trest. Já se ale ničeho nedopustil, jen té hlouposti, že jsem nic neprivatizoval ani neukradl, a na rozdíl od premiéra jsem pořád poctivě ženatý.

Veřejnosti se v novinách i televizi tvrdí, že jsme dostali přidáno. Formálně je to pravda, v globálu jsme dostali 10 %. Nikdo už ale neví, že nám v tom slavném tržním hospodářství přestali platit příplatky za práci v sobotu, neděli, noci i svátek. Abych dostal zaplacenou jedinou hodinu přesčasu, musím jich zadarmo nejdřív odpracovat 150. Rád bych viděl nějakého manažera nebo poslance, aby za to něco dělal. Vedoucí, i ti, co píše paní Dubničková, o nic nepřišli. I podle nových tarifů mají skoro stejné hodnosti a teď navýšené platy. Letos jsem sloužil na svátky. Lidé se veselili s rodinami a já je chránil. Byl jsem odtržen od nejbližších v takovou chvíli. Aspoň jsem jim ale za to mohl něco koupit. Od letoška to bude zadarmo. Poslanci si asi myslí, že jsem nějaký úchyl a sloužím z rozmaru. Po změně hodnot v r. 1989 já ale pracuji pro peníze. Žádné kecy mi neuživí rodinu. Za vše se tvrdě platí. Mně ty příplatky činily velkou část platu. Těch 10 % navíc možná nahradí jen inflaci, která vesele roste, zatímco se nový zákon odkládal čtyři roky a s ním dorovnávání platů. Zato poslanci, také státní zaměstnanci jako já, si při platech okolo 70 000 vždycky přidali, prý omylem. Ale ani když jsou prý vláda odborníků, už to nikdy nedokázali napravit. Podle mne lhali. A kdo lže, ten i krade. Mně připadá jako nechutný výsměch poslanců, že právě na Nový rok místo slibovaného přidání peněz a kariérních jistot přišel Etický kodex policisty, kde se píše, že policisté mají vzorně plnit své povinnosti, chodit ustrojeni, reprezentovat policii, ba i ve volném čase být poctiví, slušní, i k zlodějům a vrahům, být dokonalí jako supermani, nikdy nebýt unaveni. Výše platu, soustavné snižování vážnosti policistů i jejich pravomocí je ale k tomuto v příkrém rozporu. Já to tedy dělal poctivě celá léta, nikdo mi nemusel kázat morálku. Důkazem je, jak dlouho jsem vydržel u tohoto poslání.

Teď jsem byl degradován na pouhého asistenta, v překladu – pomocníka. Tak potřebuji mít příklad. Začnu od hlavy. Jaký si mám vzít příklad, když náš první porevoluční prezident pan Havel kázal veřejně o vítězství pravdy, lásky a demokracie. Nahrabal si peníze za divadelní hry, co skončily v trezoru, protože se na ně nedá dívat, zabavil Lucernu, pustil z vězení policií pracně pochytaných 20 000 zlodějů a příživníků, a najednou někam zmizel, asi na svou haciendu v cizině. Další, prý ekonom, nám tvrdí, že nejlepší podnikatel, a tedy základ státu, je pan Kožený. Poctivě přišel k miliardám. Jen připravil Československou republiku o loďstvo, její lid o 1,7 miliardy korun. Pan Klaus zavedl 500 000 nezaměstnaných, prý rezervoár pracovních sil. Bohužel je ale musíme živit ze svých daní a oni nikdy pracovat nebudou. Zato já mám pracovat až do smrti, protože odchod do důchodu se oddaluje na 62 let. Těch se žádný policista na ulici nedožije. Generální prokurátor, nejvyšší světský spravedlivý, pan Šetina, podváděl s byty, zneužil své postavení, a když se mohl ospravedlnit před televizí, cpal se, až se mu roztrhla košile a rozeply kalhoty. Biskup pan Graubner, nejvyšší božská spravedlnost, okradl firmu, kterou měl propagovat, o mešní víno. Pan Macek dluží za svou neschopnost podnikat 300 000 000, ale nesplatil ani korunu. Ať to zaplatí blbí dělníci. Ministr obrany a navíc neomylný věštec sestřelil letadlo, ve kterém sám letěl. Tak nevím, jak takový odborník neumí zacházet se zbraní a věštec neví, že to spadne? Podle mě to bylo nejméně obecné ohrožení, ale opět se nic nestalo. Pan ministr vnitra Ruml haněl čestné doktoráty komunistů, ale jeho VŠ udělal jeho služební řidič v Plzni. Vzal si mercedes od Helbigů, tučné odchodné a zmizel. Další pan ministr vnitra Langoš, místo aby prosazoval bezpečnost lidu, úctu k policii, podporoval vzpoury lidských hyen ve věznicích. Tak dlouho porušoval dopravní předpisy a pravidla silničního provozu, ohrožoval ostatní účastníky, až se zabil. Tak bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale ve vězení je jen pan Svoboda. To jsou ty zářné příklady morálky?

Noví ministři vnitra i poslanci nám 16 let slibovali, že posílí výkon služby na ulicích a bezpečnost, ale kriminalita několikrát stoupla. Přibyly jen úřady, kolky, formuláře. Vedoucí nepřenesli přes srdce, že policista v terénu, který denně nasazuje zdraví, ba i život, jako teď ten hasič, že si za přesčasy a odloučení od rodin vysloužil víc peněz, než sice vyšší funkce nebo hodnost, kteří ale dělají práci jen v teplé místnosti od 7.00 do 15.30, ve všední dny a riskují jen, že si spálí prsty od kafe nebo polijí kalhoty. Takoví vydrží do 62 let klidně sedět u počítače.

Se mnou to ale brzy v noci někde sekne, zvlášť teď, když mrzne a klouže to. Asi se vůbec penze nedožiji. Odkládá se stále déle, tak nevím, nač ten rezervoár pracovních sil.

My na základních útvarech přišli o hodnosti, úctu lidí a průměrně o 1000 Kč. Neznám nikoho, kdo by byl vyhozen nebo dobrovolně odešel z ředitelství, ale z motorizované jednotky jich odchází šest, od nás tři. Obdobně je to i jinde a já o tom také uvažuji. Jsem už ale příliš starý na to, abych začínal jinde znova, po letech obětovaných polici a lidu.

Poslední pan ministr vnitra Langer se sebejistě usmívá, prý se nic vážného neděje. Jemu ne. Ale až my dole dostaneme ty očesané výplaty, odejde nás ještě víc. Zůstane nás málo a nevím, zda budu chtít za takové jednání aktivně pracovat. Pro lháře a lidi, co si z nás dělají srandu, nebudu nasazovat život. Podle nového řádu mohu být vyhozen i za přestupek nebo pár vylhaných stížností. Přitom musím každého zloděje a lumpa, proti kterému zakročuji, poučit o jeho právech. Pořád se mele, že neznalost zákona neomlouvá. Přitom když je někdo 15x v base, měl by to znát. Každého občana musím poučit, že si může stěžovat. Nic se za to neplatí, tak by byl vůl, kdyby to neudělal. Občas to vyjde, i když to není pravda.

Lidé nám vyčítají, že málo děláme a bereme moc peněz, jsme zlí a líní. Není to tak, ale lidi nás k tomu nutí, ba i soudy, poslanci a tisk. Nemůžeme každého lumpa chytit, protože na rozdíl od pana Havla a Baudyše nejsme vševědoucí a všudypřítomní. Nikdo nechce vidět, že policie sice občas, ale přece někoho chytí. Policie ale o případu nerozhoduje. Stačí slib 10x soudně trestaného lumpa, ale s čistým štítem, protože platí, že když má odsezeno, hledí se na něj, jako by nebyl trestán. Pěkná blbost. Soudce ho pustí. Když se to stane podesáté, necháme ty zbytečnosti, protože se honíme pořád dokola. Lidé nevidí, že za to nemůžeme. A když je něco většího, soudy se táhnou 10 let, policisté zapomínají a právníci tloustnou. A když už se konečně někdo zavře, má se tam jako v ráji. I když prý nic neděláme, věznice jsou přeplněné. Lupiči, vrazi a příživníci se válí v pokojích hotelového typu, bez práce mají byt, teplo, jídlo, televizi, tělocvičnu, návštěvní místnost. Policisté se o vše postarají. Já chráním bezpečnost lidu i státu, ale za vše musím tvrdě platit, vzdělávat se a starat o rodinu, vychovávat děti. O jejich potomky se stará stát. Romové se místo trestu vyučí, nejlépe zámečníkem, aby mohl lépe krást. Všechno platí – dělníci.

Nějak jste všichni zapomněli, že v hrůze z toho, aby někdo náhodou nedostal omylem pokutu, nebo, nedej bože, dal policista facku poslanci, který se mu v opilosti směje, uráží ho a napadá, sebrali všechny pravomoci a respekt? Třeba jste už zapomněli na pana Rumla. Já ne. Že policista, vyučený cukrář nebo zedník, nezná tolik o strojařině jako student strojárny, tak je blbec?

Nevšimli jste si, že mezi těmi agresivními policisty a těmi, co se dopustili krádeží i jiného protiprávního jednání, jsou převážně mladí policisté? Už to není ta stará poctivá dělnická třída. K policii nastupují lidé, kteří nemají práci, myslí si, že je u nás lehárna, nebo si léčí komplexy. Čekají spoustu peněz, ale omyl. Tak zneužívají dobré jméno policie. A lidi nás narozdíl od vojáků hází do jednoho pytle.

Jak máme mít vážnost u lidí, když se národním sportem stalo kradení čepic starším policistům na ulicích? Mladý fracek, synáček snadno a podvodně zbohatlého podnikatele, poslance či právníka, stylu pana Koženého, se nudí. Nemá zájem o kroužky, na sport je líný. Chlastá a fetuje, má spoustu peněz, ani neví, jak je utratit. Fláká se po městě a vytahuje před dívkami. Je mu 20, má džíny, sportovní boty Adidas. Jde si klidně na červenou. Chytí ho starší policista bez protekce. Chce doklady a pokutu. Fracek se směje, na co doklady, když je demokracie a on si může dělat, co chce. Vždyť pan biskup Malý prohlásil, že pro něj byla největší zábava porušovat předpisy a smát se esenbákům. V policistovi to vře, ale jen trochu zvýší hlas. To ale začne hulákat i fracek, co si to na něj, slušného člověka, policista dovoluje. Když policista trvá na svém, strhne mu fracek čepici a utíká. Poldovi může být podle nových zákonů až 62 let, 12 hodin ve službě a je ověšen pouty, těžkým opaskem, pistolí, obuškem, brašnou na spisy, má zimní boty. I když se mine, jak se policista rozběhne, zákonitě mu stejně spadne čepice. Pro všechny je to hrozná sranda, zvlášť když mladý fracek lehce uteče. Už se ale stalo, že polda dělal poctivě prověrky z tělocviku a fracka doběhl. Hodil mu háka, fracek se natáhl a odřel hubu i drahé kvádro. Najednou je po srandě. Synáček se dovolává tisku i tatínka, že se dopustil urážky veřejného činitele na veřejnosti není pravda, byla to přece jen klukovina. Polda ale z toho mohl mít i infarkt, když pomineme tu ostudu, kdyby mu utekl. V každém případě je policista propadající, protože i když provedl zákrok podle předpisu, nebyl ustrojen. Neměl, no přece čepici. Tak se nedivte, když radši policisté nic nevidí, stojí jen na kontrolních bodech a drží si čepici. Teď vyšly i zkoušky z tělocviku, kde se vůbec nebere v úvahu věk policisty, i když každý ví, že výkon po 35 letech věku klesá. Chtějí se na nás úplné nesmysly a nemožnosti. Zamyslete se nad tím, co chcete. Pořádnou, poctivou policii nebo bandu krásně ustrojených, ale opatrných policistů?

2. února 2007, František FLINTAL

zdroj: Haló noviny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *