90. let Říjnové revoluce (7)
Obraťme se k "Životopisné kronice Vladimíra Iljiče Lenina", k době po zasedání ÚV 10. října.
Mezi 10. a 16. říjnem. Lenin se setkává se členy ÚV a projednává otázku přípravy ozbrojeného povstání. Mezi 12. a 15. říjnem. Lenin se několikrát setkává s představitelem moskevského výboru SDDSR(b) Pjatnickým (52).
"Soudruh Lenin se mne velmi podrobně vyptával na moskevskou organizaci," vzpomínal Pjatnickij, "na vzájemný poměr sil v Sovětu dělnických zástupců, v Sovětu vojenských zástupců, v odborech i obvodních dumách… Zmínil jsem se o otázce, udrží-li naše strana moc, protože máme poměrně málo aktivních a činorodých sil. Soudruh Lenin mně na to poradil, abych se seznámil s rukopisem brožury "Udrží bolševici státní moc?" Téhož dne jsem rukopis brožury získal u Marie Iljiničny (53)."
Zřejmě je zde třeba dodat, že článek "Udrží bolševici státní moc?" napsal Lenin ve Vyborgu koncem září – 1. října 1917. Poprvé byl uveřejněn v říjnu 1917 v časopise Prosvěščenije.
Podívejme se na úryvek z této Leninovy práce, která už v říjnu 1917 zněla velmi přesvědčivě.
"Sověty jsou nový státní aparát, který za prvé vytváří ozbrojenou moc dělníků a rolníků, přičemž tato moc není odtržena od lidu jako moc staré stálé armády, nýbrž je s ním co nejúžeji spjata; vojensky je tato moc nepoměrně silnější než kterákoliv ozbrojená moc dřívější; v revolučním ohledu nemůže být ničím jiným nahrazena. Za druhé, tento aparát poskytuje tak těsné a nerozlučné, tak snadno kontrolovatelné a obnovitelné spojeni s masami, s většinou lidu, že o něčem podobném nebylo v dřívějším státním aparátu ani potuchy. Za třetí, tento aparát je mnohem demokratičtější než aparáty dřívější, protože je volitelný a z vůle lidu odvolatelný, bez byrokratických formálností. Za čtvrté, dává pevné spojení s nejrozmanitějšími povoláními, čímž usnadňuje nejrůznější a nejpronikavější reformy bez byrokracie. Za páté, přináší formu organizace předvoje. tj. nejuvědomělejší, nejenergičtější a nejvyspělejší části utlačovaných tříd, dělnictva a rolnictva, a je tak aparátem, jehož prostřednictvím předvoj utlačovaných tříd může mobilizovat, vychovávat, učit a vést celou obrovskou masu těchto tříd, která dosud stála úplně mimo politický život, mimo dějiny. Za šesté, umožňuje spojovat přednosti parlamentarismu s přednostmi bezprostřední a přímé demokracie, tj. spojovat v osobách volených zástupců lidu jak zákonodárnou funkci, tak provádění zákonů. V porovnání s buržoazním parlamentarismem je to ve vývoji demokracie krok vpřed, který má světodějný význam."
Pokračování
52. PJATN1CKIJ (Taršis) JOSIF (1882 – 1938). Člen komunistické strany od r. 1898. Účastník revoluce 1905 – 1907, jeden z vůdců Říjnové revoluce v Moskvě. Byl tajemníkem moskevského výboru strany, členem ÚV. Všeruského ústředního výkonného výboru a od r. 1921 v exekutivě Kominterny. Nezákonně odsouzen v době kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtně rehabilitován.
53. ULJANOVOVÁ MARIE (1878 – 1937). Členka komunistické strany od r. 1898. Nejmladší sestra V. I. Lenina. V letech 1917 – 1929 členka redakční rady Pravdy. Od r. 1934 členka Komise sovětské kontroly.