Zastrčený článeček pana Pacnera

Karel Pacner býval prominentním novinářem. Slyšel jsem ho chválit i Ottu Čmolíka, jeden čas šéfredaktora pokrizové Mladé fronty a později vedoucího oddělení ÚV KSČ.

hanoPacnerovy stránky o kosmonautech a vědě vůbec byly skutečně perfektní. Že by někdy patřil mezi odpůrce tehdejšího režimu, jsem neslyšel. A dokonce ani můj přítel Zdeněk Domkář, jenž v roce 1968 dělal nějaký čas šéfredaktora Mladé fronty (později byl neprávem ze strany odejit , aby na stará kolena s námi spolupracoval v Haló novinách), ho hodnotil jako úspěšného normalizačního žurnalistu. Kýval proto hlavou, když v MF Dnes našel nějaký z jeho článečků plný zloby a nenávisti na minulost, a vůbec se to netýkalo jeho mateřské vědy. Jak jen se ten člověk dokázal změnit, mohl jen dodat: Non olet! Tedy nesmrdí. Co? No přece peníze. Jsme zemí, kde se každý musí postarat sám o sebe, a to jakýmkoli způsobem, dokonce i převlečením kabátu, protože neexistují špinavé peníze .

Ne, nechci, abyste si mysleli, že v případě Pacner figuruje nějaký ten tunel anebo jiná varianta na hraně získaných peněz. Vůbec ne. Ale jak hodnotit to, že člověk včera psal tak a tak, choval se tak a tak, a dnes je najednou někým jiným a spílá tomu, co dříve chválil? Nejde také o formu, jak získat nějaké ty špinavé peníze ? Já bych řekl, že ano.

Mám před sebou krásnou výpravnou knihu. Jmenuje se Devět dnů kosmických a jejím hlavním autorem byl právě Karel Pacner. Vydalo ji nakladatelství Mladá fronta společně se sovětskou Mladou gardou. Byli i další autoři, ale tím hlavním byl právě Pacner. Rok vydání je 1978 a autoři nám v ní popisují velikost okamžiku, kdy Vladimír Remek vystoupil do nebes. Mluví se tu hodně – a velmi pozitivně – nejen o spolupráci SSSR a ČSSR, ale často se vyslovuje i slovo komunista, je vyzvednut i vstup Remka do KSČ, publikován děkovný dopis Gustáva Husáka. Ne jako kritika, ale jako vyvrcholení ideové vyzrálosti. Takový byl tehdy Karel Pacner. Za knihu dostal slušný honorář. Proč ne? Měl na to právo.

Nyní dostává honorář od MF Dnes. Za článeček (21. prosince), který těžko na něm někdo mohl chtít, není historik a že by pro jeho napsání zašel do archivu, nevěřím. Psal ho tedy vůbec on? Že ani vedení MF Dnes článeček nebralo dost vážně, dosvědčuje i to, že je zastrčen na jednu ze zadních stran do koutečku u reklamy. Oč ale pan Pacner se se čtenáři MF Dnes chce podělit? Jde o parlamentní řeč Gottwalda, v níž řekl ona známá slova o zakroucení krkem . Pacner kus Gottwaldova projevu přetiskuje. Udělal chybu, protože to, co bylo řečeno, vrhá poněkud jiné světlo na výše uvedená dvě slova. Gottwald totiž ještě řekl: Zavíráte komunistické poslance, zavíráte sta a tisíce poctivých dělnických funkcionářů, zatímco zde, v této vaší sněmovně, sedí vrah nejen ruských dělníků, ale i legionářů (myšlen R. Gajda). A dále: Odsuzujete do kriminálu dělníka, který ukradl housku, ale celá vaše vládní společnost je složena ze stran, které stát okradly o miliardy a miliardy na špiritusu, na válečných půjčkách… , atd. (Nepřipomíná vám to něco? Nelze nahradit onen špiritus a válečné půjčky něčím příhodnějším, dnešním?) Pak teprve, a dokonce po výkřiku z pravicových lavic, jenž Gottwalda měl zaskočit: Proč nejedete do Ruska? , reagoval v dnešním pravicovém tisku neustále zneužívanými slovy, jež, jak vyplývá z celé Gottwaldovy repliky, byla myšlena obrazně. Co tedy řekl? Proto, abychom učinili z vašeho kapitalistického Československa republiku socialistickou… Po několika dalších slovech teprve následovala ona neustále opakovaná, vyprovokovaná věta. Karel Pacner to ovšem nepochopil, anebo chápe až příliš dobře. Aby všemu však dodal váhu, končí svůj v MF Dnes zastrčený článeček slovy: Po únoru 1948 Gottwald a jeho komunisté ukázali, že ‚kroutit krky‘ se naučili dobře.

Je mi líto, že až sem dospěl jeden z prominentních novinářů minulého režimu, který měl otevřené dveře i tam, kam nás druhé v Sovětském svazu třeba vůbec nechtěli pustit. Prostě pro někoho někteří byli v té době prověřenější, jiní méně prověření. Já na rozdíl od pana Pacnera, jenž patřil k těm prvým, jsem byl mezi těmi druhými.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *