90. let Říjnové revoluce (12)

logoNázorové rozdíly mezi jednotlivými členy ÚV v průběhu dobytí moci proletariátem na podzim 1917 způsobovaly vážné objektivní potíže v řešení otázky povstání.

Na ÚV se poměrně jasně projevovaly tyto proudy:
– odmítnuti povstání v nejbližší době jako předčasného boje (Kameněv, Zinovjev),
– odloženi termínu povstání pod záminkou očekávání sjezdu sovětů (Trockij),
– centristické stanovisko (Stalin), – neurčitá pozice řady členů ÚV, kteří byli pro povstání, ale kolísali při volbě termínu,
– Leninovo stanovisko, které znamenalo provést povstání před II. všeruským sjezdem sovětů a jemu pak předat moc.

Příčiny a charakter nesouhlasu s Leninovým stanoviskem byly u různých osob různé. U jedněch byl podmíněn ideově teoretickými, filozofickými stanovisky, u druhých nedostatečným pochopením nových závěrů a myšlenek, u třetích dočasnou nerozhodností a pochybami, pokud jde o ty které formy boje za vítězství revoluce v konkrétní situaci atd. Při veškerých názorových rozdílech však představitelé všech proudů vycházeli ze zájmu o osud socialistické revoluce.

To musíme jasně zdůraznit, neboť podle zjednodušených výkladů "Stručných dějin VKS(b)", každý, kdo byl proti Leninovým návrhům na povstání, byl kvalifikován málem jako nepřítele revoluce.

V souvislosti s tím je třeba upozornit na Leninův vztah k jeho oponentům. Byl vždy hluboce zásadový: žádné osobní motivy, pouze výlučné zájmy revoluční věci, zájmy celé strany. Lenin byl nesmiřitelný a ostrý vůči oponentům pouze v tom případě, kdy docházelo k porušování stranických usnesení, k akcím, jež vedly k rozkolu ve stranických řadách a které mohly vzbudit rozpaky a nerozhodnost v okamžiku, kdy bylo zapotřebí maximální konsolidace sil. Právě to byl případ stanoviska Kameněva a Zinovjeva k otázce ozbrojeného povstání.

Když hovoříme o ostrých diskusích na ÚV o otázce povstání, nesmíme zapomínat na ještě jeden důležitý moment. Po Leninově návratu z Finska do Petrohradu se většina členů ÚV rychle semkla kolem Leninova stanoviska a uznala nutnost uskutečnit povstání v nejbližší době. Svědčí o tom výsledky hlasování na historických zasedáních ÚV 10. a 16. října 1917. Následující názorové rozdíly se netýkaly povstání vůbec (uskutečnit povstání, či ne), ale jen rozhodnutí, kdy se má povstání uskutečnit a jak.

Pokračování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *