V říjnu 1939, kdy no Západě probíhala ona známá „podivná válka" Anglie a Francie proti Hitlerovi, symbolizovaná výraznými transparenty na Siegfriedově linii, oznamujícími anglo-francouzským vojákům: „Odpovíme jedině na vaše útoky!", právě v té době nastoupil na americkém velvyslanectví v Londýně nový vedoucí šifrovacího oddělení Tyler Kent.
Pověsti o nesmírném pokladu kapitána Williama Kidda, nejproslulejšího flibustýra z konce 17. století, bývaly odedávna vděčným námětem k vyprávění v kdejaké přístavní krčmě na světě.
Bylo studené, temné ráno. Zamračení Londýňané spěchali do práce vyhýbajíce se troskám domů, úlomkům cihel a skla v ulicích. Z tlampačů se ozýval monotónní, protáhlý hlas oznamující to, co měli chodci vepsáno do nevyspalých tváří s tmavými kruhy pod očima: „Nepřátelské letectvo provedlo během noci několik náletů na Londýn a způsobilo některé škody…"
Když se po vypuknutí první světové války objevila nad bojišti poprvé letadla, snad nikdo netušil, jaká závratná éra tuto novou zbraň čeká. Letcům byly zpočátku svěřovány jen průzkumné úkoly, a tak byly jejich stroje vlastně neozbrojené. Jen pozorovatelé si brávali pistole nebo karabiny. Jestliže se dva protivníci potkali kdesi ve výšce, málokdy po sobě vystřelili, raději se uctivě vyhnuli.
Myšlenky na stavbu nákladních ponorek nejsou nové, spadají vlastně již do období 1. světové války. Za 2. světové války se pak vedle nákladních ponorek objevovaly i čistě tankové, které z velké části zásobovaly na volném moři bojové ponorky pohonnými hmotami.
Koncem 1. světové války se začaly na frontách a v zázemí šířit záměrně inspirované zprávy, že prý má Německo „tajnou zbraň", která rozhodne válku ... 13. března 1918 v 7 hodin 20 minut ráno se na Quai de Seine v Paříži rozlehla obrovská detonace. V dlažbě zel hluboký trychtýř a široko daleko nezůstalo jedno okno celé. Byli mrtví a ranění. A podobná scéna se začala odehrávat na různých místech Paříže každých dvacet minut.
Na vietnamském ostrově Phu Quoc civilizovaní Evropané a Američané vybudovali koncentrační tábor, který obsahoval všechno to, co k takovému koncentráku patří – věznění, mučení a fyzická likvidace nespokojenců s okupací Vietnamu.
Zeptáte-li se snad kteréhokoliv polského vojáka na ponorku Orel, určitě vám poví alespoň tohle:
V říjnu 1939, kdy no Západě probíhala ona známá „podivná válka" Anglie a Francie proti Hitlerovi, symbolizovaná výraznými transparenty na Siegfriedově linii, oznamujícími anglo-francouzským vojákům: „Odpovíme jedině na vaše útoky!", právě v té době nastoupil na americkém velvyslanectví v Londýně nový vedoucí šifrovacího oddělení Tyler Kent.
Koho by v Lotyšsku nejraději vymazali z historie?
Pověsti o nesmírném pokladu kapitána Williama Kidda, nejproslulejšího flibustýra z konce 17. století, bývaly odedávna vděčným námětem k vyprávění v kdejaké přístavní krčmě na světě.
Bylo studené, temné ráno. Zamračení Londýňané spěchali do práce vyhýbajíce se troskám domů, úlomkům cihel a skla v ulicích. Z tlampačů se ozýval monotónní, protáhlý hlas oznamující to, co měli chodci vepsáno do nevyspalých tváří s tmavými kruhy pod očima: „Nepřátelské letectvo provedlo během noci několik náletů na Londýn a způsobilo některé škody…"
Když se po vypuknutí první světové války objevila nad bojišti poprvé letadla, snad nikdo netušil, jaká závratná éra tuto novou zbraň čeká. Letcům byly zpočátku svěřovány jen průzkumné úkoly, a tak byly jejich stroje vlastně neozbrojené. Jen pozorovatelé si brávali pistole nebo karabiny. Jestliže se dva protivníci potkali kdesi ve výšce, málokdy po sobě vystřelili, raději se uctivě vyhnuli.
Koncem 1. světové války se začaly na frontách a v zázemí šířit záměrně inspirované zprávy, že prý má Německo „tajnou zbraň", která rozhodne válku ... 13. března 1918 v 7 hodin 20 minut ráno se na Quai de Seine v Paříži rozlehla obrovská detonace. V dlažbě zel hluboký trychtýř a široko daleko nezůstalo jedno okno celé. Byli mrtví a ranění. A podobná scéna se začala odehrávat na různých místech Paříže každých dvacet minut.
Na vietnamském ostrově Phu Quoc civilizovaní Evropané a Američané vybudovali koncentrační tábor, který obsahoval všechno to, co k takovému koncentráku patří – věznění, mučení a fyzická likvidace nespokojenců s okupací Vietnamu.